Za "Titanikem Jadranu"

Čeští potápěči prozkoumají vrak rakousko-uherské bitevní lodi Szent István, kterou potopil za první světové války italský korvetní kapitán Luigi Rizzo v Jaderském moři západně od ostrova Premuda.

Potápěči, kteří jsou první českou expedicí, která bude loď zkoumat, odjela v pátek, řekl na tiskové konferenci jejich vedoucí Zdeněk Přikryl. Szent István (přeloženo z maďarštiny "svatý Štěpán") je dlouhý 152 metrů, leží v hloubce 45 až 66 metrů a je podle historika expedice Borise Gola největším plavidlem, které bylo v Jadranu potopeno. Někdy se mu proto také říká jadranský nebo rakousko-uherský Titanic.

Děla dodala Škodovka

Zájem českých potápěčů láká tato rakousko-uherská válečná loď podle Gola proto, že je také kouskem české historie. Součástí habsburské monarchie byly totiž i české země a na jejich válečných lodích sloužilo na 6000 českých námořníků. Szent István byl sice postaven v loděnici v Rijece, vyzbrojen však byl děly ze Škodovky a obrněn pancíři z Vítkovic, podotkl historik.

Szent István patřil mezi lodi typu Dreadnought, tedy "Neohrožený". Tyto typy se začaly vyrábět v roce 1906 a palebnou silou zdaleka převyšovaly své předchůdce. Desátého června 1918 se ale dvěma italským torpédovým člunům typu MAS podařilo mýtus jeho neohroženosti vyvrátit. Na jeho palubě zahynulo devadesát námořníků. Italové slaví dodnes desátého června jako Den italského námořnictva.

Protože bitevní loď po zásahu italskými torpédy brzy klesla na mořské dno a námořníci ji opouštěli nakvap, zůstala na ní všechna výstroj a výzbroj. Po znovuobjevení v roce 1974 ji chorvatské úřady prohlásily za kulturní památku. Zvýšený zájem o legendu z Jadranu se objevil začátkem devadesátých let, kdy se potopená loď stala cílem několika mezinárodních expedicí.

Česká expedice už loni u pobřeží Černé Hory prozkoumala vrak rakouskouherského křižníku Zenta. Potápěči o něm ve spolupráci s Českou televizí natočili dokumentární film. Letos chtějí loňský úspěch zopakovat.

ČTK

obsah | svět - svet