Česko a Slovensko patří v OECD k nejchudším

Tuzemské hospodářství sice v posledních měsících zrychluje svůj růst, ale na přibližování k ekonomické úrovni rozvinutých států světa to zatím zdaleka nestačí. Mezi třiceti členy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) patří Česku pětadvacátá pozice s 65 procenty průměru zemí OECD.

Vyplývá to z nejnovějších údajů organizace, která seřadila členské státy podle velikosti hrubého domácího produktu (HDP) na jednoho obyvatele.

První místo patří Lucembursku jeho obyvatelé jsou dvakrát bohatší než "průměrný občan" žijící v zemích OECD. Druhou příčku obsadilo Norsko. Do první desítky se kromě Lucemburska a Norska dostalo dalších šest evropských zemí. Výjimkou jsou Spojené státy na třetí příčce a Kanada na deváté. Oba severoameričtí členové OECD si však proti minulým rokům pohoršili USA totiž patřilo druhé místo, Kanadě osmé.

Ačkoliv se Česko krčí až na konci pořadí, přesto je na tom z postkomunistických členů prominentního klubu nejlépe. Jako jediné se dokázalo dostat nad šedesát procent průměru OECD. Až za ním je například Maďarsko, Polsko i naši východní sousedé - Slovensko, dosáhly hodnoty 49 procent.

Přesto však česká ekonomika ztrácí na průměr nejvyspělejších zemí 35 procent. V porovnání s předchozím rokem se odstup zmenšil o jediné procento. "Průměr OECD budeme dohánět déle než evropskou pětadvacítku. Odhadl bych to v optimistickém případě na období po roce 2025," poznamenal ekonom České spořitelny Petr Zahradník.

Hlavním důvodem pomalejšího přibližování je podle něj fakt, že členy OECD jsou zámořské ekonomiky a dynamicky rostoucí asijské země, které zvyšují průměr organizace rychleji, než roste například Evropská unie.

"Česká ekonomika musí růst o 1,5 až dvě procenta rychleji než například země původní evropské patnáctky," upozornil na hlavní předpoklad Zahradník. Zároveň dodal, že se Česko musí vyhnout hospodářské recesi, která postihla tuzemskou ekonomiku v druhé polovině devadesátých let.

Žebříček byl sestaven podle velikosti HDP na jednoho obyvatele. Průměru, čili sto procentům, odpovídá v absolutním vyjádření více než 23 tisíc dolarů na jednoho obyvatele (zhruba 530 tisíc korun).

Celkové údaje však nebyly přepočítány podle kursu jednotlivých měn, ale podle parity kupní síly za rok 2002. Toto kritérium je podle ekonomů více vypovídajícím měřítkem. "Směnné kursy jen částečně odrážejí skutečné ceny zboží v každé ekonomice. Nezahrnují například takové vlivy jako pohyb kapitálu nebo úrokových sazeb," říká se ve zprávě.

JIŘÍ JANEČEK

obsah | svět - svet