Masarykovy dny čs. zahraničí

Pavel Kolář z Plzně se v dopise časopisu Týden v souvislosti s nedávným odhalením busty TGM v Sankt Peterburgu, předtím v Mexiku a Užhorodu a chystaným v Košicích pozastavil nad tím, že se Masarykovi už zase stavějí pomníky, ale nepíše se o tom, co ještě toto jméno lidem v daných lokalitách v současnosti říká. "Nejspíše vůbec nic," tvrdí čtenář, "je to jen pojem jako tisíce jiných," stěžuje si na polovičatost v organizaci veřejných sbírek uspořádaných k výstavbě jmenovaných památníků.

Ano, jen chladný kov a chladný kámen zůstane památkou, nebudeme-li pěstovat kulturu založenou na odkazu našeho prezidenta osvoboditele.

Po absolvování - se smíšenými pocity - Týdne zahraničních Čechů 2003 v Praze uchýlil jsem se do šerého poklidu komnat Náprstkova muzea, abych očima slzícími od prachu nad léta netknutými akty seznal, jak to bylo tenkrát. V roce 1934 byl v Československu pod patronací TGM uspořádán první Masarykův den čs. zahraničí. "Přesvědčil naše lidi za hranicemi," psal o této události tajemník Čs. ústavu zahraničního dr. Rostislav Kocourek, "že země, která je poslala strádat do všech koutů světa, protože je nemohla uživit, má zájem o jejich osud." Na akci bylo mj. zvoleno Kuratorium zástupců šesti ministerstev - sociální péče, zahraničních věcí, školství a národní osvěty, vnitra, obchodu a průmyslu a zemědělství -, které založilo Jubilejní fond čs. zahraničí na pomoc vystěhovalcům, kterých odcházelo do ciziny ročně až 40 tisíc.

Do konce roku 1936 se ve Fondu v zemích České, Moravskoslezské a Podkarpatské sešlo celkem 2,427.386 Kč. "Sebral-li Zlín téměř 50 000 Kč a továrník J. A. Baťa tento dar doplnil na 100 000 Kč," píše se ve zprávě za rok 1937, "byly zase nepatrné vísky, kde chudí domkáři si navzájem půjčovali několik korun, aby se všichni mohli zúčastniti této národní sbírky."

Ze druhého Masarykova dne v roce 1935 se v archívu zachovala pozvánka. Byl zahájen v zasedací síni poslanecké sněmovny a projevy přenášel rozhlas. V předvečer konání třetího Dne roku 1936 byly v obcích s hasičskými sbory zapáleny slavnostní vatry, co do počtu v zemi České 3 953, Moravskoslezské 1 788 a Podkarpatoruské 196. Masové demonstrace, přednášky, oslavy, divadelní představení a besídky se konaly v 6 089 čs. obcích. Význam krajanů ocenil TGM slovy: "Věřím v ty tam, za hranicemi, v nich je uchováno ještě mnoho zájmu a lásky pro starou vlast."

Jen čs. knih a časopisů odebrali naši krajané r. 1930-31 za 3,2 mil. Kč. Úspory krajanů posílané domů představovaly např. r. 1932 částku 264 mil. Kč, v následujícím roce 177 mil. Kč. Krajané se významně podíleli i na expanzi našeho zboží do zahraničí. Podle jednoho z údajů bylo roku 1928 vyvezeno do Volyně zemědělských strojů za 6,25 mil. Kč. Kocourek napsal: "Dva miliony lidí propaguje a může propagovati cíle naší republiky a národa všude na světě. Můžeme to od nich žádat, protože naše cíle nevedou k neloyálnosti našich krajanů v žádném cizím státě, ani v těch, které se tváří nepřátelsky. Potřebujeme krajanů, aby důstojně představovali naši kulturu v zahraničí. Svým vlastním vzděláním, svou inteligencí, výchovou svých dětí, svými časopisy, svým společným životem, svou znalostí našich věcí. Potřebujeme jich, aby pomohli našemu hospodářství, odběrem našeho zboží, propagací našich výrobků, propagací přírodních krás a lázní našeho státu."

Čtvrtý a pátý Masarykův den čs. zahraničí v letech 1937 a 1938 proběhly pod patronátem presidenta dr. Edvarda Beneše, který převzal záštitu také nad šestým, posledním, který se konal 9. března 1947 ve velkém sále pražského Rudolfina.

Vztah Masarykovy republiky ke krajanům ve světě je zdokumentován ve 107 velkoformátových krabicích v muzeu založeném krajanem Vojtěchem Náprstkem. Před každým dalším odhalením pomníku TGM bychom do nich měli s pokorou nahlédnout a zprostředkovat veřejnosti vždy něco z jejich obsahu. Byť zpočátku půjde z nich do očí prach.

BOHUSLAV HYNEK

obsah | svět - svet