Královna matka měla "slabost" pro čechy

Pro spojené království skončilo 20. Století až 30. Března roku 2002 smrtí královny matky, která je celé prožila a pro mnoho britů byla jeho zosobněním. Nebyla však nějakou pohádkovou babičkou, jak si snad mnozí představovali, ale dokázala být často i velice tvrdá. Ještě minulý měsíc, nedlouho před svou smrtí, uspořádala společenský večírek pro své dostihové přátele.

Kromě britských vlajek spuštěných na půl žerdi v londýnských ulicích nic nepřipomínalo, že zemřela nejpopulárnější členka královské rodiny. Život pokračoval dál svým obvyklým tempem.

Dokumentární pořady britských televizních stanic se nesly v duchu oslavy života této příznivkyně překážkových dostihů, majitelky nejúspěšnějších koní a také milovnice ginu s tonikem a dobrého šampaňského. Rovněž parlament, který se od konce druhé světové války sešel teprve ke svému devatenáctému mimořádnému zasedání, aby tak uctil její památku, se často otřásal smíchy, když někteří jeho členové líčili své vzpomínky na královnu matku.

Její smrt tak nejvíce zasáhla ty, kteří ji potkali během druhé světové války. Prosté lidi z East Endu, jež povzbuzovala ve chvílích nejhoršího bombardování, vojáky a letce, kteří tehdy hájili Británii, včetně těch československých. Mnozí z nich si ji pamatují nejen z chvil, kdy je navštěvovala po zranění v nemocnicích, ale i z příjemnějších okamžiků.

Mezi námi děvčaty

Generál Karel Pospíchal, bývalý pilot 311. československé bombardovací perutě RAF, vzpomíná, jak byl někdy v roce 1942 spolu s dalšími spojeneckými letci a vojáky pozván do Svatojakubského paláce na čaj. Očekávali příchod královského páru, ale Jiří VI. musel náhle řešit nějaké státnické záležitosti, takže se dostavila jen sama královna Alžběta.

"Hned po příchodu se jí rozzářily oči, protože si všimla Jana Masaryka. Přistoupila k němu a začali spolu živě diskutovat. Masarykovi se ji podařilo několikrát velmi srdečně rozesmát. Když jsme se ho potom ptali, co jí řekl tak vtipného, stručně odpověděl: ,To vám nemohu říci. To je mezi námi děvčaty,`" vypráví Karel Pospíchal.

Busta od Čecha

Její "slabost" pro Čechy se pro jevila i po dvaceti letech. Správa birminghamské nemocnice, pojmenované po královně matce, zadala v roce 1962 vytvoření její busty českému sochaři Františku Bělskému, který za války sloužil u dělostřelectva a již v roce 1940 vytesal památník, jenž v Cholmondeley připomíná příjezd československých vojáků do Spojeného království. Královna matka byla Bělského dílem natolik nadšena, že když měla být její busta vystavena v londýnské Royal Academy of Art, projevila přání, aby byla umístěna v centru expozice. Při návštěvě výstavy však zjistila, že se nachází kdesi v koutě. Velmi rozhořčena opustila výstavní prostory, aniž by se s kýmkoli z "akademiků" rozloučila. Později Bělský vytvořil také návrh na pamětní mince k jejím osmdesátým narozeninám. Oslav stých narozenin královny matky v roce 2000, které byly asi poslední skutečně velkou událostí v dějinách britské monarchie, se ale již nedožil. Zemřel měsíc před nimi, 5. července.
REFLEX

obsah | svět - svet