Tři generace Čechů daleko v Austrálii

Začátky byly tvrdé a tím tvrdší, čím dříve tam lidé přišli. Někteří však dnes přemýšlejí o návratu Vanda ukazuje tisíce kilometrů od domova na skleněné mrakodrapy australského Sydney, jednoho z nejkrásnějších měst světa, skoro jako by jí patřily.

"Tak v tomhle jsem se toho nauklízela. A tady taky. I tam na druhé straně řeky," počítá žena s respektem vysoké skleněné věžáky, jež se vlní kolem členité zátoky Sydney.

Spolu se svým mužem Lubošem a dvěma dítky školou povinnými začíná pomalu patřit ke druhé generaci "australských Čechů".

V Austrálii dostala rodina po dvou letech usilovné práce trvalý pobyt, což znamená, že by zde mohla žít nastálo a užívat prakticky veškerých výhod občanů Austrálie, s výjimkou volebního práva. Avšak zda se rozhodnou zůstat, je ve hvězdách.

Přišlo pokušení: zůstat, či se vrátit?

Zatímco druhá generace předchozích emigrantů neměla volbu, neboť její příslušníci se prakticky nemohli do své země vrátit, Češi, kteří přišli do Austrálie po roce 1989, se mohou svobodně rozhodnout - paradoxně je to pro ně možná těžší. Vanda se zatím chystá, že se po více než dvou letech podívá i s dětmi zase do Čech. A časem uvidí, co bude dál.

Počet českých krajanů žijících v daleké Austrálii se odhaduje na třicet tisíc. Ale podle všeho jich zde ve skutečnosti bude o dost víc. Jsou jich tu celé tři generace.

První přicházeli po únorovém převratu v roce 1948, druhá po sovětské okupaci v roce 1968. Třetí, také hodně početná, sem směřuje od konce roku 1989. A pak je tu vedle starousedlíků a studentů i nespočet lidí, kteří se rozhodli u protinožců prostě jen nějaký čas žít a pracovat. Zatímco velká část z nich to dělá legálně, další jsou v Austrálii na zapřenou.

Proč Austrálie tolik táhne

Proč je právě v této zemi takový nával?

Austrálie zůstává v dnešním světě teroristických útoků, etnických problémů a válek malým rájem na zemi. Stát je bohatý, klima příznivé a negativní dopady moderní civilizace menší, než je tomu v jiných koutech zeměkoule. Kromě toho, že si tu mnozí krajané mohou vydělat větší peníze než doma, je ve hře i vysoký životní standard. Začátky tu však v žádném případě nebývají snadné - nebo tak snadné, jak by se mohlo zdát. Může o tom vyprávět Luboš, Vanda i třicetiletá Pavlína Gavinburnsová, která také patří ke zmíněné třetí generaci. Nikdo z výše jmenovaných nedostal nic zadarmo.

Vanda uklízela mrakodrapy, její muž Luboš umýval auta a černé nádobí po hospodách, než začal stavět závodní veslařské speciály a trénovat mladé australské veslaře. Pavlína, ačkoli vystudovala na konzervatoři hru na violoncello, začínala jako vychovatelka dětí v jedné rodině a pracovala po různých restauracích. V Austrálii je už osmým rokem. Provdala se za Australana, žije v severoaustralském Cairnsu, pracuje u australské letecké společnosti Qantas a těší se na děti. I když nemá australské občanství, ale "jen" trvalý pobyt, lze ji už vlastně považovat za skutečnou Australanku s českými kořeny. A je na obě své země patřičně pyšná.

Přesto porovnávat tyto osudy s osudy těch, kteří přišli do Austrálie po roce 1948 či těsně po roce 1968, znamená srovnávat nesrovnatelné. Knihovník v sídle Sokola Sydney Ray Černý, jemuž je dnes hodně přes 80 let, si při útěku v roce 1949 zachraňoval holý život. Muž, jemuž podobně jako mnohým krajanům složil ve středu v sokolském sídle osobně hold šéf české diplomacie Cyril Svoboda, pracoval koncem 40. let v Praze pro britskou zpravodajskou službu a pomáhal dalším Čechům utíkat přes hranice.

Místostarosta česko-australského Sokola v Sydney, 60letý Petr Brčák, bývalý "pétépák", přiletěl do Austrálie v září 1968 s prvním letadlem emigrantů, které přivezlo z Rakouska australské dopravní letadlo. "Australané k nám byli tehdy nejslušnější a od prvního dne nám dávali najevo, že jsme jedni z nich," říká muž, který začínal uklízením kanceláří a nyní se živí jako konzultant pro stavební firmy. Je prototypem člověka, který v Austrálii uspěl. "Jsem stále pyšný na Česko, i když opravdový domov mám dnes tam, kde se mi narodily děti a kde jsem je vychoval - v Austrálii," říká.