Čeští genealogové z USA mají poprvé svůj kongres v Praze

Už téměř dvacet let existuje ve Spojených státech Československá genealogická společnost, která sdružuje potomky vystěhovalců ze zemí bývalého Československa. Společnost v USA pravidelně pořádá národní genealogický kongres, letos poprvé se však její členové vypravili do země svých předků, na Slovensko a do České republiky.

Pavelka, Aksamit, Kokeš - typicky česká příjmení. Patří členům Československé genealogické společnosti, která sídlí v Minnesotě v USA. Společnost vznikla v roce 1988 a dnes sdružuje tisíce lidí. Kromě zájmu o jejich rodinný původ a sestavování rodokmenů je spojuje i to, že jejich předkové přišli do Ameriky ze zemí, které v roce 1918 patřily k tehdejšímu Československu. Tedy nejen z českých zemí, ale i ze Slovenska, Slezska a Podkarpatské Rusi. Vedle potomků Čechů, Moravanů a Slováků jsou tak mezi nimi i čeští Němci, Židé a Rusíni.

"Původně šlo o malou skupinu lidí, kteří se scházeli a vyměňovali si zkušenosti s tím, jak je obtížné sestavovat rodokmeny, jste-li Čech nebo Slovák. Mohlo jít o nějakých pětadvacet, třicet lidí. Dnes máme kolem tří a půl až čtyř tisíc členů ze všech zemí Spojených států a dalších šesti zemí v zahraničí," říká Dave Pavelka z Eden Prairie v Minnesotě. Společnost svým členům pomáhá při jejich pátrání po rodové historii. Má vlastní knihovnu, ve které jsou uloženy například i rodinné kroniky, vydává časopis i pravidelné ročenky o genealogických výzkumech a každé dva roky pořádá ve Spojených státech genealogický kongres. Letos se její členové poprvé vypravili do Česka a na Slovensko. Navštěvují zde památky i archivy a Národní archiv v Praze pro ně uspořádal celodenní konferenci o archivních dokumentech. Nově je tu otevřena i výstava nazvaná Návrat ke kořenům.

"Ta výstava je věnovaná rodopisu jako takovému, nejen našim emigrantům. Ten původní podnět ale byl dán genealogickou společností v Minnesotě, která tady letos pořádá zájezd a návrat do vlasti předků. A při té příležitosti pořádáme i tuto výstavu. Základem se mi staly rodokmeny nebo písemnosti, které shromáždili dva genealogové z Minnesoty. Výstava je o tom, jaké všechny doklady po sobě člověk může zanechat a co se z nich můžeme my jako jeho potomci dozvědět, co všechno můžeme o něm nalézt," vysvětluje autorka výstavy Lenka Matušíková z pražského Národního archivu. Kromě matrik tak genealogové vycházejí i z mnoha dalších dokumentů: církevních zápisů, školních nebo vojenských archivů, ale třeba i rodinných kronik nebo alb fotografií.

"Je to takový obrázek o tom, co vlastně archivy mohou o jednotlivých lidech uchovávat. Myslím si, že si většinou vůbec neuvědomujeme, kolik stop po sobě v životě i v písemné podobě ponecháváme," dodala kurátorka Matušíková. Výstava o rodové historii, ke které přispěli čeští krajané ve Spojených státech, potrvá v Národním archivu v Praze na Chodovci do 6. listopadu.

MILENA ŠTRÁFELDOVÁ, převzato z www.radio.cz

obsah | svět - svet