Europarlament dnes o rezoluci k Česku

Evropský parlament (EP) má ve Štrasburku projednávat návrh rezoluce o pokroku ve vyjednávání o členství s deseti kandidáty Evropské unie, včetně Česka. Právě kolem znění rezoluce se letos v březnu strhla bouřlivá diskuse v souvislosti s navrhovanou pasáží o čs. prezidentských dekretech. Česko se totiž důrazně ohradilo proti pěti odstavcům návrhu, protože jejich autor, poslanec EP Jürgen Schröder (CDU) ovlivněný lobbováním několika německých a rakouských europoslanců, spojil charakteristiku pokroku v přípravě ČR na členství v EU s výpady proti prezidentským dekretům a přímými či nepřímými požadavky na jejich odstranění. Poté, co byl tento návrh zveřejněn, následovalo diplomatické vření: europarlament navštívila česká část vedení společného parlamentního výboru ČR - EP ve snaze vysvětlit problém a odstranit kontroverzní výpady.

"Europoslanci o této etapě české historie nevědí vůbec nic," shrnul tehdy pro Právo výsledek této české sondáže na místě spolupředseda výboru Jan Zahradil. Prahu pak navštívil předseda zahraničního výboru Evropského parlamentu Elmar Brok, který zprávu předkládá, a následně i předseda Evropského parlamentu Pat Cox. Ministr zahraničí Jan Kavan se vypravil kvůli vyjasnění situace několikrát do Bruselu.

Z evropské strany nakonec zněla shodná ujištění: dekrety nejsou součástí vyjednávání o členství v Unii. Ujistil o tom v dubnu českou stranu v Praze i evropský komisař pro rozšíření Günter Verheugen. Český parlament mezitím přijal prohlášení, že dekrety v českém právním řádu zůstanou. Experti dostali úkol vypracovat právní expertízy k čs. dekretům: zadaly je nezávisle jak Evropský parlament, tak Evropská komise i německá vláda, a na naší straně česká vláda i ministerstvo zahraničí.

Klíčová otázka zadaná specialistům zní, zda jsou prezidentské dekrety skutečně mrtvou součástí českého práva, a zda nemohou zakládat nové právní vztahy, a tím vyvolávat diskriminační účinky, což by bylo v rozporu vůči evropskými právními principy.

Výtky k dekretům experti nepotvrdili

"Žádná z expertíz dosud nedokázala, že ten či onen náš zákon nebo dekret nebo jeho část diskriminační opravdu jsou," potvrdil v pátek při návštěvě europarlamentu Právu ministr Kavan. Při stejné příležitosti předseda EP Cox uvítal, že diskuse, kterou kritizovaná zpráva vyvolala, alespoň donutila europoslance seznámit se s částí evropské historie, o níž do té doby evidentně nic nevěděli.

Výsledkem všech aktivit je nakonec změna části návrhu rezoluce týkající se Česka tak, že kritizované pasáže byly vypuštěny. O dekretech je zmínka jen v jednom předposledním odstavci, jehož text cituje připojená tabulka. Jinak předkládaná rezoluce EP oceňuje relativní pevnost české ekonomiky, pokrok v harmonizaci legislativy, uzavření 25 jednacích kapitol a připomíná, že je třeba posilovat veřejnou správu, bojovat proti korupci, chránit životní prostředí, zajistit bezpečnost Temelína a Dukovan, dál zlepšovat postavení Romů. Po uzavření jednání a ukončení vnitřní reformy se podle názoru EP může Česko stát členem Unie v první vlně.

Co říká dokument

Evropský parlament

* bere na vědomí prohlášení českého parlamentu z 24. dubna 2002 a prohlášení vlády, podle nichž na základě prezidentských dekretů nemůže vzniknout žádný nový právní vztah

* bere na vědomí společné prohlášení premiéra Zemana a komisaře Verheugena (tj. že dekrety už nezakládají nové právní vztahy, nejsou součástí vyjednávání a neměly by je ovlivnit. Účinnost některých jiných zákonů se vyjasňuje - pozn. red.)

* očekává, že ČR v případě, kdy by platné české právo - na základě prezidentských dekretů - dosud obsahovalo diskriminační ustanovení neslučitelná s acquis communautaire (tj. evropským právem, pozn. red.), odstraní tato ustanovení ještě před svým vstupem do EU

* přijme definitivní stanovisko k této otázce s ohledem na vyžádanou externí právní expertizu.

Foto - Na evropského komisaře pro zemědělství Franze Fischlera se před začátkem jednání v Luxemburgu pokusili zapůsobit ekologičtí aktivisté, protestující proti nadměrnému rybolovu.