Čeští europoslanci se už osmělili, v interpelacích "zatápějí" komisi

Čeští europoslanci se už osmělili a čile využívají svých výsad. Při rozpravách se hlásí, stávají se z nich zpravodajové k jednotlivým zákonům. Začali už také interpelovat Evropskou komisi. Té mohou poslat písemnou otázku týkající se práva unie. Úředníci jim musí nejdéle do šesti týdnů odpovědět.

Europoslanci této své výsady zhusta využívají, takže komise odpovídá na stovky otázek. Právě českých interpelací v poslední době přibývá. Naposledy minulý týden se rozhodl vyzvat komisi k odpovědi šéf českých konzervativců v europarlamentu Jan Zahradil (ODS). Ptá se na to, zda země, která neschválí evropskou ústavu, může být z unie vyloučena. Sám přitom několikrát veřejně řekl, že tato varianta je nesmyslná, protože žádný stát nemůže být proti své vůli z EU vyloučen.

"Jde mi o precizní právní odpověď, a proto se také ptám, jestli mají argumenty o vyloučení státu oporu v primárním právu unie," říká Jan Zahradil. "Strašení touto věcí se na české scéně stále objevuje a já bych chtěl, aby v tom komise coby strážce smluv udělala jasno," dodává.

Na postup v případě zamítnutí ústavy byť jednou zemí se už dříve zeptala europoslankyně Jana Bobošíková, která stejně jako Jan Zahradil hlasovala v europarlamentu proti přijetí textu.

Na její písemnou interpelaci odpověděl šéf komise José Barroso. Napsal, že "komise - ostatně jako další evropské nebo vnitrostátní orgány - není schopna předvídat případné následky, pokud by v některém členském státě nastaly obtíže při ratifikaci" a "nepovažuje za vhodné pouštět se do zkoumání situací, které jsou v této fázi čistě hypotetické". Podle Bobošíkové se tím potvrdily její "nejčernější obavy, že neexistuje jednoznačné řešení" této situace, nicméně odpověď jí připadala dostatečná.

Nejaktivnější je Fajmon

Přeborníkem na dotazy komisi je občanský demokrat Hynek Fajmon. Z deseti českých interpelací jich má na kontě celých osm, čímž se dostal lehce nad parlamentní průměr jedna interpelace na europoslance za šest týdnů. První napsal už krátce po svém zvolení do sněmu. Ptal se, jak se komise vypořádá s chybějícími překlady evropských textů do češtiny.

Později chtěl vědět, zda demonstrace protitemelínských aktivistů na česko-rakouských hranicích neznamenají porušení práva na volný pohyb osob ve státech EU, a naposledy to, jak bude komise řešit případy, kdy českým občanům zaměstnaným v Rakousku tamní úřady odmítají vyplatit rodičovské dávky, ačkoli na ně mají právo.

"Považuji interpelace za způsob, jak upozornit na věci, které nefungují," říká na adresu své aktivity Fajmon. Soudí, že vždy dostal "velmi kvalifikované a seriózní" odpovědi. Nespokojený je jen s reakcí na otázku k rodičovským dávkám, kterou mu poslal Vladimír Špidla, jenž má sociální agendu na starosti. "Špidla přesně neodpověděl na otázky a už vůbec ne na to, co v této věci hodlá komise dělat," dodává Fajmon.

Libor Rouček z levicového tábora zatím neviděl k předložení interpelace důvod. "Většina českých interpelací se týkala věcí, na něž si sami poslanci mohou najít odpověď. Považuju to jen za snahu zviditelnit se na domácí scéně," říká Libor Rouček. Fajmon to odmítá. "Vůbec mě nenapadlo takhle uvažovat. Interpelace jsou demokratický a velmi funkční nástroj, jak se může i každý člověk přes svého poslance zeptat na věc, která ho zajímá," říká Fajmon.

KATEŘINA ŠAFAŘÍKOVÁ

obsah | svět - svet