V Evropském parlamentu se poprvé tlumočí do češtiny

"Bohužel sama jsem to nezjistila, poslouchala jsem zasedání v němčině, ale doslechla jsem se o tom," připouští poslankyně Helena Mallotová. "Je to báječné, protože je něco jiného rozumět, a rozumět úplně do detailů, dokázat si přesně vyhodnotit každé slovo a každou větu. To lze jen v jazyce, v němž se člověk opravdu vyzná, avšak tak dokonalé jazykové znalosti asi většina poslanců z kandidátských zemí přeci jen mít nebude."

O nutnosti překladu pro přesné pochopení svědčí koneckonců i skutečnost, že se ve Štrasburku tlumočí do jazyků všech stávajících členských zemí. Ale spolehnout se jen na tlumočení se také nedá. Mallotová je přesvědčená, že příštích 24 europoslanců z ČR by mělo alespoň jeden světový jazyk perfektně ovládat.

"Je to příjemné. Lze přesněji vnímat, protože překlad tolik času nezabere," pochvaluje si tlumočení senátor Jiří Pospíšil. Za chybičku na kráse však považuje fakt, že se zatím tlumočí jen do češtiny, polštiny a maďarštiny a to pouze v jednacím sále.

Na vnitřním televizním okruhu, dostupném v kancelářích či v tiskovém středisku, kandidátské řeči dosud chybějí. "To tedy asi budeme muset urgovat, abychom o nic nepřišli," říká Pospíšil; v plénu se však momentálně debatuje o rybolovu, a to se přeci jen českých zájmů až tak nedotýká.

"Můžeme se více soustředit na obsah, než na překlad. Ulehčilo nám to práci," říká senátor Luděk Sefzig a oceňuje výkon dvou českých tlumočnic, které se od středy střídají v kabince. "A jestli budeme moci hovořit naší krásnou květnatou češtinou, tak to povznese i náš český stát, protože všechny ostatní národy tu mluví svou rodnou řečí," soudí.