Dvořák v New Yorku

Shodnou se na tom muzikologové a historici: Amerika na konci devatenáctého století nevěřila, že by kdy mohla vytvořit svou vlastní lidovou hudbu, a nesebevědomě se obávala, že navždy zůstane jen kosmopolitním, promíchaným shlukem kultur, které nemají žádného společného jmenovatele. Pak schopná podnikatelka Jeanetta Thurberová, prezidentka Národní hudební konzervatoře v New Yorku, pozvala Antonína Dvořáka.

Paní Thurberová byla manželka amerického milionáře a bývalá učitelka klavíru: pro svou zánovní školu, která už dnes samozřejmě nestojí, potřebovala evropský lesk. Antonín Dvořák, v době příjezdu už v Americe známý, ještě zvýšil pozornost tamních médií i veřejnosti prohlášením, že ve Spojených státech lidová hudba existuje, že vyjadřuje tamní způsob života a že by se rád pokusil o experiment, tedy o ryze americkou skladbu, která by jeho teorii potvrdila. A tak 27. září 1892 přistála loď Saale v New Yorku, Antonín Dvořák se vylodil a stal se ředitelem Národní konzervatoře hudby v dolní části Manhattanu. Madame Thurberová chtěla, aby Dvořák bydlel co nejblíže u školy, aby mohl chodit do práce pěšky. Nejdříve se usadil v hotelu blízko Union Square, ale nelíbilo se mu tam: na skládání potřeboval klid. Proto mu paní Thurberová našla ne tak hlučný, dvoupatrový byt hned vedle Stuyvesant Parku s adresou 237 East 17th Street, kde žil v letech 1892-1895.

Za osm měsíců po příchodu do Ameriky, 24. května 1893 v devět hodin ráno, tady Dvořák dopsal svou novou Symfonii č. 9 e moll, op. 95, jíž dal název "Z Nového světa", Novosvětská. Pak si odjel odpočinout do Spillvillu. Ještě 13. prosince 1941, na oslavu Dvořákových stých narozenin, věnoval tehdejší starosta města New Yorku Fiorello LaGuardia Dvořákovu domu pamětní desku jako výraz sympatií k české exilové vládě a Janu Masarykovi. Spolu s nefunkčními krby, které se z budovy podařilo zachránit, je tato deska jedna z mála památek na život Antonína Dvořáka v New Yorku. Deska i krby budou zřejmě vystaveny v Muzeu Antonína Dvořáka, které by mělo být součástí právě se opravující České národní budovy na horní východní straně Manhattanu. A ještě je tu socha.

Sedláci u U. S. Chlumce

Editor JACK TAYLOR (79) žije v okolí Stuyvesant Square vedle parku už čtyřiatřicet let. Neměl s Čechami nic společného až do té doby, než se na začátku devadesátých let rozhodl dům, kde Dvořák bydlel, zachovat, a založil Dvorak American Heritage Society (DAHA). Dům se však zachránit nepodařilo.

Dnes je zde místo Dvořákova domu miniaturní útulek pro zhruba třicet pacientů nemocných AIDS a jen malý úsek 17. ulice mezi 1. a 2. avenue se jmenuje Dvorak Place. "Byla to kombinace dostatku peněz a snahy pomoci AIDS.

Přesto je jasné, že mohla fasáda zůstat, pacienti mohli bydlet v dosavadním domě, ale touha po expanzi nemocnice byla silnější," říká dnes u Dvorak Place Jack Taylor, když čistí Dvořákovu sochu. DAHA totiž zorganizovala stotisícidolarovou sbírku, restaurovala sochu a zajistila pro ni důstojné umístění v parku na Stuyvesant Square, v těsné blízkosti zbořeného domu. Socha se do parku přestěhovala v roce 1995 - po třiceti dvou letech, kdy ležela ve skladu newyorské koncertní Avery Fisher Hall. Jejím autorem je chorvatskoamerický sochař Ivan Meštrović, student Rodina. Za sochu na kraji parku musela DAHA zaplatit městu New York padesát tisíc dolarů. I tak se o ni stará Jack Taylor.

VERONIKA BEDNÁŘOVÁ, REFLEX

obsah | svět - svet