OSN žádá Česko, aby urovnalo spory mezi Izraelem a Sýrií

Česká diplomacie dostala nabídku, aby zprostředkovala řešení jednoho z vleklých sporů na Blízkém východě. Tuzemští diplomaté by mohli pomoci s řešením otázky, kdo má právo na území, známé jako farmy Šibáa, ležící na pomezí Sýrie, Libanonu a Izraele. Žádost o pomoc obdržel během víkendové návštěvy Libanonu a Sýrie český ministr zahraničí Cyril Svoboda od zmocněnce OSN pro Libanon Staffana de Mistury.

"Česká republika by mohla využít svého dobrého postavení v EU, dobrých vztahů s USA, Izraelem a už tradičně i s arabskými zeměmi," prohlásil Svoboda.

Není to poprvé, kdy se o Česku hovoří jako o možném zprostředkovateli zmírnění výbušné situace na Blízkém východě. Většina pokusů ale v minulosti vyzněla do prázdna.

Před přeceňováním role Prahy v tomto ohledu koneckonců varuje i ministr zahraničí. "Česká republika není žádný spasitel," říká Cyril Svoboda. Spor kolem farem Šibáa je totiž v rámci komplikované situace na Blízkém východě vnímán pouze jako marginální záležitost.

Svoboda ale nic bližšího o tom, jak by zprostředkovatelská mise české diplomacie mohla vypadat, neuvedl. Vše prý bude třeba nejprve projednat, a to jak v České republice, tak se spojenci v EU, případně s USA.

Farmy Šibáa leží v oblasti Golanských výšin, které během války v roce 1967 obsadil Izrael. Podle platných mezinárodních smluv jsou součástí syrského území, ale na základě vzájemné dohody mezi Damaškem a Bejrútem nyní patří Libanonu. To se zase hodí jako záminka Hizballáhu k útokům na izraelské síly v této oblasti.

Jak Svoboda během své cesty opakovaně zdůraznil, musí někdo při urovnání blízkovýchodních sporů učinit "první, velkorysý krok" a "vstoupit do té řeky". Zatím tuto odvahu podle českého ministra nikdo nenalezl. "Snad proto, že se všem ta voda zdá moc studená," dodal. Reakce libanonské i syrské strany na tento návrh byla prozatím poměrně rezervovaná. Syrský ministr zahraničí Farúk Šara pouze zopakoval postoj své vlády, že první vstřícný krok musí udělat Izrael.

Ani slovo o dluhu

Svoboda se během včerejší zastávky v Damašku setkal i se syrským prezidentem Bašárem Asadem. S ním mluvil i o situaci v Iráku a ekonomických zájmech obou stran po předání moci do rukou Iráčanů. Během schůzky prý ale nedošlo na otázku syrského dluhu vůči Praze, který činí půl miliardy dolarů.

Svoboda se nicméně během setkání s nejvyššími představiteli Libanonu a Sýrie dotkl dalších dvou ožehavých témat: zbraní hromadného ničení a terorismu. Syrské chemické a biologické zbraně totiž prozatím také komplikují podepsání asociační dohody s Evropskou unií. Damašek se však svého arzenálu nechce vzdát. Argumentuje tím, že první musí odzbrojit Izrael, který podle předpokladů disponuje jadernými zbraněmi.

TOMÁŠ JENÍK

obsah | svět - svet