OSN žádá Česko, aby urovnalo spory mezi Izraelem a Sýrií
Česká diplomacie dostala nabídku, aby zprostředkovala řešení jednoho z vleklých sporů na Blízkém východě. Tuzemští diplomaté by mohli pomoci s řešením otázky, kdo má právo na území, známé jako farmy Šibáa, ležící na pomezí Sýrie, Libanonu a Izraele. Žádost o pomoc obdržel během víkendové návštěvy Libanonu a Sýrie český ministr zahraničí Cyril Svoboda od zmocněnce OSN pro Libanon Staffana de Mistury.
"Česká republika by mohla využít svého dobrého postavení v EU, dobrých vztahů s USA, Izraelem a už tradičně i s arabskými zeměmi," prohlásil Svoboda. Není to poprvé, kdy se o Česku hovoří jako o možném zprostředkovateli zmírnění výbušné situace na Blízkém východě. Většina pokusů ale v minulosti vyzněla do prázdna. Před přeceňováním role Prahy v tomto ohledu koneckonců varuje i ministr zahraničí. "Česká republika není žádný spasitel," říká Cyril Svoboda. Spor kolem farem Šibáa je totiž v rámci komplikované situace na Blízkém východě vnímán pouze jako marginální záležitost. Svoboda ale nic bližšího o tom, jak by zprostředkovatelská mise české diplomacie mohla vypadat, neuvedl. Vše prý bude třeba nejprve projednat, a to jak v České republice, tak se spojenci v EU, případně s USA. Farmy Šibáa leží v oblasti Golanských výšin, které během války v roce 1967 obsadil Izrael. Podle platných mezinárodních smluv jsou součástí syrského území, ale na základě vzájemné dohody mezi Damaškem a Bejrútem nyní patří Libanonu. To se zase hodí jako záminka Hizballáhu k útokům na izraelské síly v této oblasti. Jak Svoboda během své cesty opakovaně zdůraznil, musí někdo při urovnání blízkovýchodních sporů učinit "první, velkorysý krok" a "vstoupit do té řeky". Zatím tuto odvahu podle českého ministra nikdo nenalezl. "Snad proto, že se všem ta voda zdá moc studená," dodal. Reakce libanonské i syrské strany na tento návrh byla prozatím poměrně rezervovaná. Syrský ministr zahraničí Farúk Šara pouze zopakoval postoj své vlády, že první vstřícný krok musí udělat Izrael.
Ani slovo o dluhuSvoboda se během včerejší zastávky v Damašku setkal i se syrským prezidentem Bašárem Asadem. S ním mluvil i o situaci v Iráku a ekonomických zájmech obou stran po předání moci do rukou Iráčanů. Během schůzky prý ale nedošlo na otázku syrského dluhu vůči Praze, který činí půl miliardy dolarů.Svoboda se nicméně během setkání s nejvyššími představiteli Libanonu a Sýrie dotkl dalších dvou ožehavých témat: zbraní hromadného ničení a terorismu. Syrské chemické a biologické zbraně totiž prozatím také komplikují podepsání asociační dohody s Evropskou unií. Damašek se však svého arzenálu nechce vzdát. Argumentuje tím, že první musí odzbrojit Izrael, který podle předpokladů disponuje jadernými zbraněmi.
TOMÁŠ JENÍK
|
obsah | svět - svet |