Češi chtějí volně podnikat v EU

Takzvaná Bolkensteinova směrnice o volném pohybu služeb, pojmenovaná podle bývalého eurokomisaře, byla hlavním tématem včera ukončeného summitu EU v Bruselu. Proti ní se postavily země jako Francie, Německo, Švédsko či Kypr. Bojí se totiž přílivu firem poskytujících služby ze zemí, kde jsou nižší daně a levnější pracovní síla.

Princip liberalizace totiž říká, že například tuzemský stavební podnik by se ve Francii řídil českými předpisy. Mohl by tedy zaměstnat levnější dělníky z domovské země a platil by nižší odvody na sociálním či zdravotním pojištění či na daních.

"Negativní postoj vyspělých zemí EU k liberalizaci trhu se službami je vyvolán obavami z konkurence. Česká republika bezpochyby disponuje některými komparativními výhodami, a to zejména v oblasti nákladů," poznamenala Anna Veverková ze Svazu průmyslu a obchodu.

Podle mluvčí Hospodářské komory Viktorie Plívové by se stejně mohly české firmy obávat příchodu společností ze zemí, jako je Lotyšsko nebo Litva, a později z Bulharska nebo třeba Rumunska. Volný pohyb služeb by v budoucnu mohly využít především stavební firmy. "Směrnici o službách podporujeme a chceme, aby se uskutečnila. Je to pro nás možnost, jak se dostat do ostatních zemí EU," uvedl šéf Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek s tím, že zájem tuzemských stavebních firem o zakázky v Evropě je a časem vzroste.

Liberalizaci pohybu služeb podpořil také evropský komisař Vladimír Špidla. Podle něj Evropská unie potřebuje dokončit úplné uvolnění trhu služeb, aby obstála ve světové konkurenci a mohla zachovat svůj sociální model. Od liberalizace si Špidla slibuje také vznik nových pracovních míst. Západní země Evropské unie jako Francie a také Belgie si naopak přejí, aby byla Bolkensteinova směrnice uložena k ledu. Výsledkem summitu je nakonec kompromis: směrnice má být změněna tak, aby neohrožovala zmíněný sociální model Evropy.