Slovenské reformy provádějí mladí liberálové

Kdo stojí za ekonomickou reformou na Slovensku? Odpověď na tuto otázku asi mnohé překvapí. Jsou to totiž mladíci, kterým většinou ještě nebylo ani 30 let. Například Martinu Chrenovi, který se podílí na přípravě penzijní reformy, je dokonce teprve 22 let. Věk autorů klíčové ekonomické reformy je častým terčem kritiky opozičních politiků.

Je jim kolem pětadvaceti, mají většinou kvalitní vzdělání a převážně liberální názory. V době, kdy slovenská vláda spouští v zemi radikální ekonomické změny, získávají v Bratislavě nečekaně velký vliv mladí reformátoři, kteří jen nedávno vyšli z vysoké školy. Za přípravou mnohých reformních zákonů stojí právě oni.

Snad nejviditelněji se nový trend projevil u komplikované reformy důchodového systému. Jakmile padlo politické rozhodnutí, ministerstvo sociálních věcí zaměstnalo pětičlennou skupinu elitních ekonomů, aby sestavili systém, ve kterém si všichni pracující začnou spořit na své budoucí důchody. V "dream teamu" se octli Martin Thomay, Marek Jakoby a Martin Chren, kterým není ani pětadvacet let.

"Naším úkolem bylo připravit její architekturu a ideovou koncepci," říká 22letý Martin Chren, jenž kromě bratislavské Ekonomické univerzity absolvoval také stáže na univerzitách v Michiganu a Montaně. "V zahraničí se experti samozřejmě pozastavovali nad naším nízkým věkem, ale pro ideovou přípravu reforem je důležitý právě teoretický background, který mladí lidé přinášejí."

Ze všech mladých reformátorů stojí nejvýše sedmadvacetiletý Miroslav Beblavý, státní tajemník ministerstva sociálních věcí. Beblavý studoval ekonomii na prestižní skotské univerzitě St. Andrews, psal ekonomické komentáře v deníku SME a připravoval analýzy pro mezinárodní organizace. Po volbách mu premiér Dzurinda nabídl práci ve vládě. Jeho úkolem bylo zreformovat sociální systém a snížit nezaměstnanost.

"Je to veliké břemeno. Důsledky mé práce jsou přímé a viditelné. Vyžaduje to schopnost nepřipouštět si tyhle věci příliš do duše. A tu možná nemám," řekl LN Beblavý, kterému se podařilo snížit nezaměstnanost z 17,5 na 14,7 procenta a prosadit v parlamentu důležité zákony o sociální pomoci.

Mladí ovládli i zdravotnictví

Na mladé lidi vsadila vláda také v případě radikální reformy zdravotnictví. Přišel s ní ministr Rudolf Zajac, známý svou "buldočí" povahou a odhodlaností od základů přebudovat postkomunistický zdravotnický systém na tržně fungující podnik. Vybral si sedm lidí, kteří balík šesti zákonů fakticky napsali. Pouze dva z nich jsou starší 31 let. "Nastavujeme nová pravidla hry ve zdravotnictví," říká o své práci člen týmu Tomáš Szalay, vystudovaný medik. Na otázku, jaký má pocit při rozhodování o osudech stovek starších a zkušených lékařů, sebevědomě odpovídá: "Potkávám špičkové lékaře, jejichž kvalitu v oboru si netroufám zpochybnit, ale o ekonomické stránce často nemají ani ponětí."

Také na ministerstvu financí, které vloni prosadilo například rovnou devatenáctiprocentní daň, obsadili důležité pozice mladí liberálové. "Reformy vyžadují liberálnější přístup," řekl LN Ľudovít Ódor, 27letý ekonom a ředitel veškerého plánování a analýz na ministerstvu, který předtím pracoval jako analytik pro ČSOB. "Pro Slovensko je možná výhodou, že o reformách rozhoduje mladší generace. Lidem, kteří toho mají hodně za sebou, někdy chybí odvaha k razantním změnám."

Mladí ekonomové pocházejí většinou z prostředí nevládních organizací, například z "think-tanku" M.E.S.A 10, neoliberální Nadace F. A. Hayeka nebo výzkumné organizace INEKO. Za jejich vzestupem a rostoucím vlivem stojí zejména ministr financí Ivan Mikloš. V roce 1998, když Dzurindova vláda vyměnila Vladimíra Mečiara, si tehdy jako místopředseda vlády pro ekonomiku vybral mezi své poradce několik mladých analytiků, které kritici pro jejich nízký věk přezdívali "Miklošova školka". S nástupem čistě pravicové vlády v roce 2002 se prosadili také na ministerstvu sociálních věcí nebo zdravotnictví. "Většinou se navzájem znají. Mnozí absolvovali studijní pobyty v zahraničí. A teď dostávají možnost částečně realizovat své myšlenky," říká Chren.

Opozice kritizuje vládu, že dává klíčové reformy do rukou nezkušených mladíků. "V tomhle věku se postupuje většinou podle učebnicových modelů, které nemusejí souviset s reálnou situací v zemi," řekl LN vlivný poslanec opozičního Smeru Boris Zala. Připomíná, že "konečné podoby reformních návrhů zdaleka nevypadají jako jejich ideální představy". Také bývalý ministr sociálních věcí Peter Magvaši je zklamán působením "dream teamu" na ministerstvu: "Je tam plno ideologických nánosů a libertariánských názorů, ale udělali více škody než užitku."

Na druhé straně reformátoři shodně tvrdí, že zkušenosti nejsou v případě postkomunistické ekonomiky to nejdůležitější. "Rychlost změny v posledních deseti letech snižuje hodnotu zkušeností a naopak zvyšuje význam určitého typu vzdělání," říká Beblavý. Ódor z ministerstva financí dodává: "Generace, která jako první studovala tržní ekonomiku a v slovenské ekonomice se pohybuje od roku 1996, má stejné předpoklady jako starší generace.