Povodeň nemá v Praze šanci. Jak fungují protipovodňová opatření

Praha se brání povodním již několik set let. Aby voda nezatopila příbytky pražanů, přisypávali například postupně materiál do ulic. Město tak postupně stouplo o něco výše nad hladinu. Nová opatření však mají být efektivnější a dlouhodobější.

Velká voda ohrožuje města a vesnice po staletí. Např. v Jesenících nenajdete obydlí našich moudrých předků na rovině, ale vždy rozumně vysoko ve svahu. Jen tam neodnesla povodeň hospodářům jejich stavení a majetek. Také Praha byla po staletí sužována záplavami. Pražané postupně přisypávali materiál do ulic, aby město bylo o něco výše nad hladinou. Tak zajistili, že je voda při povodni neohrožovala. Proto dnes najdete v oblasti Staroměstského náměstí běžně třípodlažní i vícepodlažní sklepy. Ty nejníže položené byly postaveny jako sklepy, vyšší patra byla původně určena k bydlení. Taková byla obrana proti vodnímu živlu ve středověku. Jakou techniku používáme při povodních dnes? Projdete-li se v těchto dnech po Praze, můžete vše spatřit na vlastní oči.

Ochrana velkých částí města

Budování ochrany Prahy před velkou vodou moderními prostředky začalo v roce 2000 jako reakce na ohromné povodně na Moravě v roce 1997. Byl vybrán mobilní systém od firmy Eko-system, který po instalaci ochránil rozsáhlá území Prahy. Jedná se o takzvaný liniový způsob ochrany.

Protipovodňová bariéra má i podzemní část

Protipovodňová ochrana se skládá z podzemní a mobilní části. Pod zemí se nachází mohutné základy pro sloupy. Ty musí být odolné velkým tlakům (pro představu: v hloubce jeden metr pod vodní hladinou působí na jeden metr čtvereční stejně velká síla, jaká působí na závaží o hmotnosti jedné tuny).

V základech pro sloupy (ty se odborně nazývají slupice) jsou zabudovány kryté zděře. Když se sejme jejich kryt, tak se do bajonetových úchytů zasunou šrouby, na které se připevní slupice.

Protipovodňová ochrana musí vyhovovat mnoha nárokům. Mezi ně patří rychlá montáž a schopnost těsnit. Jednotlivé prvky jsou z hliníku a mají speciální drážky. Zároveň ochranné desky obsahují výztuhy. Jsou velmi lehké, unese je dokonce i jeden muž. Systém je navržen tak, aby tlak vody zvýšil odolnost proti průsakům.

Přídržný systém dodává celému systému 100% těsnící vlastnosti. Skládá se z dlouhého šroubu matky a úchytky. Šroub se upevní bajonetem do země zabudovaného zámku. Matku je možné dotahovat bez nářadí, pouze rukou. Díky tomu, že jde celý systém povolit rukou, velmi přitahuje sběrače šrotu. Za nevýhodu lze také považovat velké množství dílů. Samotná montáž je pak časově náročnější.

Jedinečná řešení na Žofině

Palác na Žofině je dosud jediný objekt v Praze, který má vlastní ochranu před velkou vodou. Při jeho ochraně bylo zvoleno hned několik unikátních technologií. To proto, že po povodni v roce 2002 odmítly pojišťovny Žofín pojistit. Bylo výhodnější vybudovat technologický unikát, který je navíc levný a jednoduchý.

Zvláštnosti Žofina

Ostrov Žofin byl naplaven Vltavou při povodni v 18 století. Proto má hladinu podzemní vody téměř totožnou s hladinou Vltavy. Dříve, pokud stoupla hladina řeky oproti normálu o pouhých 50 centimetrů, docházelo k zaplavování podzemí, ve kterém je technologická část budovy. Je zde umístěna vzduchotechnika, kotelna, šatny pro účinkující, sklady, prostě vše, co běžný návštěvník neuvidí a co Žofín nezbytně potřebuje ke svému chodu. Například pokud je v paláci mnoho lidí, tak se i v zimě zapíná chlazení vzduchu. Příčinou je teplo, které takzvaně nadýchají lidé. To je někdy větší, než teplo potřebné pro vytápění.

Pokud by nebyla učiněna opatření proti průsaku spodní vody (práce probíhaly za plného provozu), tak by zvýšená hladina vody z Vltavy v podzemí paláce ničila zařízení v ceně desítek milionů již nejméně 11 dní. Palác by musel být uzavřen až do provedení nákladných oprav. Zároveň zvolená protipovodňová opatření musí respektovat stavební technologie předků. Základy budovy jsou natolik odolné vodě, že naopak nesmí nikdy vyschnout.

Stěny sahají až do hloubky patnácti metrů

Kolem budovy dodavatel Podzimek a synové za plného provozu budovy budoval jílocementové stěny do hloubky 12 až 15 metrů. Kolem inženýrských sítí byla použita technologie mikropilot. Při samotné výstavbě ochrany proti horní vodě se nasunou slupice (speciální sloupy) do otvorů, takzvaných zděří. Membrány z nerezového plechu tlusté 1,5 milimetru se zasunou do zámků ve slupicích a vše se pojistí speciální úchytkou.

Předností řešení je minimální počet těsnění a tím i větší spolehlivost. Také se manipuluje s minimálním počtem dílů což zlevňuje a hlavně zrychluje montáž. Také není možno prodat membrány jako šrot, protože nerez se nevykupuje. Pokud se začne ochrana před povodní budovat např. 8 hodin 25 minut, tak je zabezpečení Žofina připraveno k použití pět minut po jedenácté.

Achillovou patou je vyústění Čertovky do Vltavy

Mlýnský náhon, který je znám pod názvem Čertovka, je také chráněn proti průniku povodňové vody z Vltavy. Již v první polovině dvacátého století byl vybudován její tabulový uzávěr v plavební komoře na Smíchově. Odtud nebezpečí povodně nehrozí. Až povodeň v roce 2002 odhalila Achillovu patu Čertovky. Tou je její vyústění do Vltavy.

Od jara roku 2005 je vyústění Čertovky ochráněno pojízdným tabulovým uzávěrem ze strojírny Podzimek. Ten se v případě potřeby vysune. Je to pod zemí skrytý obr o hmotnosti 52 tun, který je dlouhý 23,5 metru a vysoký 4,9m. Jeho odolnost lze zvýšit mobilním hrazením na celkovou výšku 7,87 metru.

Ochrana Holešovic a Libně

Před Pražskou tržnicí je nově opravené nábřeží. V průběhu jediné březnové noci (přesně 29. března 2006) se změnilo k nepoznání. Policie uzavřela dopravu, přijela auta s označenými kontejnery. Vysokozdvižné vozíky vyložily obsah. Na každé paletě byl plán systému Eko-system, kde bylo zakresleno úplně vše. Pracovníci sundali čepičky sloupů zábradlí. Objevila se čísla, napsaná červenou barvou a připravené šrouby. Po chvíli vznikla Holešovická protipovodňová zeď.

U Libeňského přístavu chrání Libeň unikátní vrata a výkonná čerpadla. Je zde také vybudována pevná ochrana před podvodní. Na rozdíl od Čertovky je Rokytka říčka, která ústí do Vltavy.

ROSŤA JANČAR

obsah | publicistika