Verheugen: Češi nebudou druhořadými členy EU

Dohoda o rozšíření Evropské unie, přijatá na zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002, znamená předěl v evropské historii. Tím, co bylo sjednáno v hlavním městě Dánska, se České republice a dalším devíti zemím otevírá cesta do unie do května 2004. Pro lid v České republice je to velká událost, která nastává po dlouhém a mnohdy bolestném procesu politické a hospodářské reformy, na jejímž počátku byla "sametová revoluce". Je to vskutku jedna z nejdůležitějších historických událostí po druhé světové válce.

Diskuse je správná

V tak významném okamžiku národních dějin a po obtížných změnách, kterými země prošla, je správné, že občané a politici vedou otevřenou diskusi o výsledcích dohody z Kodaně a o budoucnosti České republiky v unii. Mnohé otázky si přirozeně už dlouho kladou všichni: Jaký užitek a přínos budeme z členství v EU mít? Co členství v EU přinese naší zemi, mně a mé rodině? Na tyto otázky se pokusím odpovědět a podrobně vysvětlit, co bude dohoda z Kodaně znamenat pro lid v ČR a pro celý stát.

Rozšíření je hra, ve které lze pouze vyhrát. Přínosy zdaleka převažují nad veškerými možnými nevýhodami, na které se čas od času pokoušejí upozornit skeptici. Členství v EU bude mít pro zemi především podstatný finanční efekt. Za první tři roky po přistoupení k Evropské unii, tj. od roku 2004, získá Česká republika od unie čistý příjem v přibližné výši 26 miliard Kč. Tato velká suma bude využita na financování investic do infrastruktury, na pomoc regionům, na dotace do zemědělství a do fondů pro zlepšení veřejné správy a ochranu životního prostředí. Někteří lidé tuto částku kritizovali - upozorňovali, že některé z nových členských států mají dostat mnohem víc. Ale než se někdo pustí do kritiky, měl by si nejdříve uvědomit všechny souvislosti. V kodaňské dohodě se počítá s tím, že některé budoucí členské státy budou muset řešit problém kontroly a ochrany vnějších hranic unie podle schengenského systému. Jiné státy - Litva a Slovensko - navíc musí řešit nákladný a riskantní úkol demontovat zastaralé jaderné reaktory sovětského typu. Česká republika naštěstí žádný z těchto problémů nemá a prostředky na podobné investice nepotřebuje.

Skutečný hospodářský přínos vstupu do EU nespočívá v dotacích z Bruselu, ale spíše ve využívání plného potenciálu obrovského vnitřního trhu unie. Premiér Špidla nedávno řekl: "Náš průmysl, naši výrobci a obchodníci budou moci působit na trhu, který představuje kolem půl miliardy spotřebitelů. Je to prostě obrovská příležitost." Premiérova slova říkají, na co chci upozornit i já: možnosti a příležitosti, jaké se na takovém trhu nabízejí, jsou nevyčíslitelné.

Bude Česká republika schopna těžit z příležitostí, které se jí nabízejí? Zkušenosti z poslední doby už ukazují, že ČR má jedinečné předpoklady těchto možností využít. Má vhodnou polohu, bohatou průmyslovou tradici a vzdělanou pracovní sílu. Už sama vyhlídka na členství v EU přinesla zemi nebývalý objem zahraničních investic. Od počátku jednání mezi Prahou a Bruselem, tj. od roku 1996, vzrostly přímé zahraniční investice v ČR z 3,5 miliard Kč v roce 1996 na 17 miliard Kč v roce 2001. A s investicemi přicházela nová pracovní místa a nejrůznější příležitosti.

Nejde jen o peníze

Výsledky z Kodaně a náročnou práci tolika lidí však nelze posuzovat jen z finančního hlediska. Některé z hlavních přínosů členství v EU jsou ryze politické. ČR je fungující demokracií, která dává prostor pro živou veřejnou debatu a má svobodný a energický tisk. To vše se členstvím v EU dále posílí a prohloubí. Země se plně zapojí do systému, který pevně spočívá na principech zákonnosti, pluralistické demokracie a lidských práv. Připomeňme si v tomto kontextu, jaký režim v zemi vládl před rokem 1989: srovnání nepotřebuje komentář. Účastí v činnostech EU se dále posílí politická a hospodářská stabilita ČR. To vše se pozitivně projeví ve všech sférách české společnosti a v posilování důvěry v další průběh a směřování rozvoje země. Součástí této budoucnosti je samozřejmě právo na cestování a možnost pracovat a žít v některé z ostatních čtyřiadvaceti zemí tvořících unii, a to za stejných podmínek jako občané oné země.

Česká republika bude hrát plnohodnotnou roli ve všech evropských institucích a čeští občané se budou moci účastnit voleb do Evropského parlamentu, které se budou konat na jaře roku 2004. Země také získá plné zastoupení v Evropské radě ministrů. Od nynějška - ještě před oficiálním vstupem do EU v roce 2004 - bude Česká republika plnoprávným partnerem v jednání a rozhodování o budoucí podobě EU. Členství v Evropské unii má také významnou mezinárodní dimenzi. Česká republika bude mít díky členství v Evropské unii mnohem závažnější zastoupení a vliv ve významných mezinárodních organizacích (například ve WTO - Světové obchodní organizaci). Při společném postupu mohou národy Evropy mít takový globální vliv a dosah, jakého by nedocílil žádný evropský stát sám o sobě. Tato role je zárukou ochrany, stability a vlivu.

Demokratická, prosperující a stabilní Evropa, propojená právním rámcem zaručujícím demokracii a právní stát, tak lze charakterizovat dosavadní působení Evropské unie. Přijetí nových členů bude znamenat další posílení a obohacení těchto hodnot a úspěchů. Autor je komisař pro rozšíření Evropské unie

GÜNTER VERHEUGEN, MF DNES

obsah | publicistika