Tajemství českých příjmení

V Česku je čtvrt milionu různých příjmení. Odkud se vzala a jak vznikala česká příjmení? Která příjmení jsou u nás nejčastější? Stejně jako křestní jména, i většina příjmení má svůj původ a historii.

Podle jazykových příruček tvoří příjmení ve slovní zásobě národa zvláštní skupinu. Jsou totiž zbavena významu slova, z něhož vznikla, často se od něho liší pravopisem nebo skloňováním. Jsou dědičná zpravidla po otci a přecházejí v přechýlené podobě na manželku a na dcery. Stále častěji se však stává, že se při sňatku snoubenci dohodnou, že si žena ponechá své dosavadní příjmení, popřípadě že ženino příjmení budou používat oba manželé, potažmo jejich děti.

A kolik u nás různých příjmení vlastně je? K dubnu letošního roku bylo podle údajů centrálního registru občanů 114 682 různých příjmení osob mužského pohlaví. Ženských příjmení bylo evidováno 143 062. Dohromady tedy 257 744.

Ještě v roce 1997 bylo v Česku přes 240 tisíc příjmení. Informace z roku 2002 udávaly celkové číslo o 2303 nižší. Znamená to tedy, že vymíráme a s námi i naše příjmení.

Cizinci přinášejí i nová příjmení

Situace se nyní zlepšila, a to hlavně proto, že přibývá cizinců, kteří mají české občanství. Mezi "českými" příjmeními tedy můžeme najít jména jako Vögerl, Šábo, Raptopoulos, Kážmér, Acs, Aflitanovský, Akak či Györög. Sňatkem s cizincem zřejmě přišla ke svému příjmení ta žena, která se jmenuje druhým jménem Savane, Abayazeedová, Meindorfer či Potts. V seznamu přibyla také zdvojená příjmení. Žena si totiž může nechat jak jméno, které měla za svobodna, tak k němu přijmout i manželovo. I těch stále přibývá. Nositelkou dvou příjmení je například herečka Klára Trojanová-Pollertová.

Nejčastějšími českými příjmeními jsou už dlouhodobě Novák/Nováková, Svoboda/Svobodová, Novotný/Novotná, Dvořák/Dvořáková a Černý/Černá. První dvacítku, která se de facto nemění, uzavírají Benešovi, Fialovi a Sedláčkovi. Naopak nejméně častá jsou například příjmení Adamický, Čelo, Žužová nebo Zvončiková. Tato jména mají pouze jednoho nositele.

Historie používání příjmení sahá až k císaři Josefu II. V mnoha jazykových příručkách se totiž můžeme dočíst, že příjmení jako závazné hlavní jméno máme u nás od 1. listopadu roku 1780. Tehdy totiž císař vydal patent, který ustaluje používání druhého jména. Jiné zdroje mluví až o roku 1786.

"Kauza" příjmení má kořeny ještě hlubší. A to v patentu vydaném 3. února 1776. V něm je vůbec poprvé zakázána svévolná změna jmen, a to v Haliči. Nejdokonaleji byl však propracován patent týkající se jmen židovského obyvatelstva, přijatý 23. července 1787. Jím se všem Židům nařizovalo nejen přijetí stálých příjmení, ale navíc i rodných křestních jmen.

Až mnohem později měli ti, komu se jejich příjmení nelíbilo, možnost si ho změnit. Před několika lety to stálo dvacet korun a dnes si změnu můžete koupit za tisíc korun. To by mohli zřejmě ocenit hlavně ti, kterým by se nelíbilo jejich příjmení Kakáč, Šourek nebo třeba Hajzl....

Malý průvodce českými příjmeními aneb vede Novák

Některá jména jsou i přes propast staletí připravena vydat svědectví o svých nositelích... To alespoň tvrdí Vladimír Mates, autor knihy Jména tajemství zbavená. Původ příjmení je totiž řazen hned do několika kategorií.

Těmi jsou například vlastnosti duševní a tělesné (příjmení Hruška, Hrdina či Špaček), podle původu (například Pražák, Stránský nebo Polách), stavu a zaměstnání (to je Kuchař, Pekárek nebo Ševčík), kategorie jmen osobních (například Brož, Průša a Šebek), jmen cizího původu (příkladem je například Böhm), jmen národů (třeba Slezák), názvů měst (také Pražák), nebo polohy bydliště (to je třeba Březina či Zbahna).

Neobvyklá či hanlivá

Do kategorie "dějů" patří například příjmení Dohnal. Obsahuje v sobě příhodu, která se stala, možná i opakovaně, jeho vzdáleným předkům.

Příjmení Čapek je zdrobnělinou od základního jména Čáp. Příjmení Skoutajan je naopak takzvané "předložkové". Navíc je v něm předložka spojena v jedno s názvem místa, odkud dotyčný pocházel, než se přestěhoval někam jinam. Existuje však i "zeleninová skupina", do které patří třeba příjmení Mrkvička, Petrželka, Cibulka a Křenek. Přinášíme vám proto přehled deseti nejčastějších českých příjmení spolu s vysvětlením jejich původu, "žebříček" je doplněn o nejméně častá, neobvyklá, kuriózní či hanlivá příjmení.

Deset nejčastějších příjmení v Česku a jejich slavní nositelé

1. Novák, Nováková
69 633 lidí v Česku

* Původ: Nejvíce předků dnešních Nováků dostalo své jméno proto že měli zpoždění - přišli do lokality již dříve osídlené. Nebyli tedy starousedlíky, ale lidmi novými. Za přijetí mezi občany města či vesnice museli často i platit. Nováky ale byli i lidé obrácení na novou víru. Novákem nazývali také ševče, který dělal nové boty a odmítal opravovat staré. Totéž se týkalo i krejčích. Novák znamenal i zlepšovatele či novátora. Novák byl i synonymem pro člověka, jenž se chytá nových poznatků a snaží se je uplatnit.

* Obec: Novákovice (okres Klatovy).

* Osobnosti: Vítězslav Novák (skladatel), Tereza Nováková (spisovatelka), František Novák (letec), Ladislav Novák (fotbalista, stříbrná medaile z MS v roce 1962), Eduard Novák (hokejista, podíl na získání titulu MS v roce 1976 a 1977), Ján Novák (první Čechoslovák který v roce 1974 překonal La Manche).

2. Svoboda, Svobodová
51 616 lidí v česku

* Původ: Patří do kategorie "podle stavu a zaměstnání". Podle staré charakteristiky svobodu a svo-bodníků jde o svobodné a nepoddané sedláky. Ti tvořili největší část oněch svobodu. Existovala však ještě jedna charakteristika: udata, hrdina. Svobodou však mohl být nazván i ten člověk, který se přestěhoval z některé vsi, která měla slovo svoboda ve svém názvu.

* Obec, místo: Svoboda nad Úpou (okres Trutnov), Svobodín (okres Mladá Boleslav), 2x Svobodka (okres Strakonice a Tachov), Svoboda (okres Opava), Svobodná hora, 640 metrů (okres Strakonice).

* Osobnosti: Ludvík Svoboda (prezident našeho státu v letech 1968-1975), Josef Svoboda (architekt, spolutvůrce Laterny magiky), Petr Svoboda (hokejista, autor vítězné branky ve finále OH 1998), Karel Svoboda (skladatel populární a filmové hudby), Cyril Svoboda (současný ministr zahraničí).

3. Novotný, Novotná
49 452 lidí v česku

* Původ: Je v podstatě totožné s příjmením Novák, tedy někdo, kdo přišel do obce nový. l obecná slova novotný, novák mají hodně podobný osud: zastarala a mizí z živé řeči i ze slovníků. Zaslechnout ho můžeme ještě v některém nářečí.

* Obec: Novotníky (okres Benešov), Novotníky (okres Plzeň-jih).

* Osobnosti: Jarmila Novotná (operní pěvkyně, sopranistka), Antonín Novotný (komunistický politik a prezident ČSR v letech 1957-1968), Jan Novotný (motocyklový závodník), Hana Novotná (skokanka do vody, vítězka EP ve skocích z lOmetrové věže v roce 1985), Jana Novotná (nejúspěšnější česká tenistka všech dob).

4. Dvořák, Dvořáková
45 554 lidí v česku

* Původ: Je odvozené ze "stavu a zaměstnání". Předkové dnešních Dvořáků mohli tedy být: sedláky, majiteli (nebo i nájemci) svobodného dvora. Jakožto "dvořáci" byli osvobozeni od závazků ke šlechtické vrchnosti, s výjimkou krále. Dvořáky byli nazýváni i lidé na hospodářském dvoru pracující. A také lidé pohybující se u jiného dvora - šlechtického, či královského hradu nebo zámku. Stejně jako "dvořan" to byl i výraz pro označení zdvořilého člověka.

* Místo: rybník Dvořák (okres České Budějovice).

* Osobnosti: Antonín Dvořák fleden z největších světových skladatelů), Karel Dvořák (sochař, vytvořil sousoší Cyrila a Metoděje na Karlově mostě v Praze), Ludmila Dvořáková (operní pěvkyně), Josef Dvořák (herec), Vladimír Dvořák (scenárista, herec, dramaturg, konferenciér), Miroslav Dvořák (hokejista-obránce, v družstvu mistrů světa v roce 1976, 1977).

5. Černý, Černá
36 230 lidí v česku

* Původ: Patří do kategorie "podle vlastností duševních a tělesných". Osoba takto pojmenovaná měla nápadně černé vlasy, tmavou plet (mohla být i cizího původu), černé vousy či oči a podobně. U někoho to mohla být záliba v černé barvě šatů nebo třeba koní.

* Obec, místo: 3x Černá (okres Semily, Sokolov, Zdar nad Sázavou), 7x Černá hora, 2x Černá skála, 4x Černý vrch a mnoho dalších.

* Osobnosti: Věra Černá (gymnastka, mistryně světa na kladině v roce 1979), Karel Černý (nositel Oscara za výpravu k Formanově Amadeovi), Jan Černý Qinak Niger di Praga Johannes, lékař, vydal nejstarší český herbář s ilustracemi rostlin), Václav Černý (literární kritik, překladatel, významný disident); známých osob s příjmením Černý jsou desítky.

6. Procházka, Procházková
32 846 lidí v Česku

* Původ: Patří do kategorie jmen, která byla odvozena "podle dějů" a částečně i "podle zaměstnáni". Důvod k tomu, aby byl někdo nazván Procházkou, byl například ten, že se nápadně často procházel, miloval procházky a často o nich také mluvil. Takové jméno však dostal i kdejaký tovaryš, který se vrátil z procházky po cizích zemích, kde byl na takzvaném vandru. Někde Procházka říkali prý i tomu, kdo utekl z panství.

* Osobnosti: Adolf Procházka (politik, v letech 1945-1948 ministr zdravotnictví, poté emigroval do USA), Jan Procházka (spisovatel a scenárista), Martin Procházka (hokejista, několikrát v týmu mistrů světa, zlatá medaile z OH v roce 1998), Libor Procházka (hokejista, zlatá medaile z MS a OH), Petr Procházka (zlatá medaile z MS v závodě čtyřkánoí na 200 metrů), Zdenka Procházková (herečka, nositelka Kafkovy ceny, manželka K. Hogra).

7. Kučera, Kučerová
30 939 lidí v česku

* Původ: Člověk takto nazývaný se přistěhoval do nové lokality ze vsi Kučerov nebo Kučíř. Není ani vyloučeno, že tak začali říkat předkové sousedovi, který žil například v domě U kučeravé hlavy. Někdy mohl dostat přezdívku Kučera někdo, kdo měl kučeravou hlavu.

* Obec, místo: Kučerov (okres Vyškov), Kučer (okres Písek), Kučerovská pahorkatina (Vyškov).

* Osobnosti: Bohumil Kučera (fyzik, profesor na Univerzitě Karlově, studium jedné z jeho metod přivedlo Jaroslava Heyrovského k objevu polarografie), Jaroslav Kučera (kameraman řady úspěšných filmů, jako Až přijde kocour; byl jedním z manželů Věry Chytilové), Alena Kučerová (grafická), Kučerovci (hudební a vokální skupina), Stanislava Kučerová (házenkářka, členka družstva mistryň světa z roku 1957), František Kučera (hokejista, zlatá medaile z OH 1998).

8. Veselý, Veselá
26 201 lidí v česku

* Původ: Kromě nepatrného počtu výjimek, kdy tak byli pojmenováni zvlášt nápadní "rytíři smutné postavy" na základě kontrastu a sousedské ironie, dostali toto jméno lidé optimističtí, kteří se sami uměli smát a z mnoha věcí se radovat. Zapomenout by se nemělo ani na ty, kteří se přestěhovali z mnoha "veselých" vsí.

* Obec: 6x Veselá (okres Zlín, Mladá Boleslav, Pelhřimov, Rokycany, Semily, Vsetín), Veselé (okres Děčín), 9x Vesel! (okres Blansko, Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Klatovy, Litoměřice, Nový Jičín, Pardubice, Šumperk, Ztfár nad Sázavou) a dvě s přídomkem - Veselí na Lužnicí a Veselí nad Moravou. A mnoho dalších.

* Osobnosti: Marie Veselá (pěvkyně opery Národního divadla), Jan Veselý (silniční cyklista, vítěz Závodu míru jednotlivců v roce 1949), František Veselý (fotbalový útočník především pražské Slavie a národního mužstva, s nímž získal v roce 1976 titul mistrů Evropy).

9. Horák, Horáková
24 853 lidí v česku

* Původ: Lidé mohli nazývat tímto jménem například toho, kdo přišel z hor, a proto mu říkali Horák, přestože se jmenoval třeba Líska. Obecně se však nejvíc používalo jméno Horák u lidí, kteří žili v horách, podhůřích nebo na kopcích, ale i pro obyvatele Horácka.

* Obec: Horácko (moravský region, jehož jádro tvoří Českomoravská vrchovina), Horákov (okres Brno-venkov), Horákova Lhota (okres Svitavy), Mokrá-Horákov (okres Brno-venkov).

* Osobnosti: Bohuslav Horák (geograf, zakladatel našeho historického zeměpisu), Jarmila Horáková (avantgardní herečka, spolupracovala s režisérem Jiřím Frejkou, později byla členkou Národního divadla), Ota Horáková (sopranistka v opeře Národního divadla), Milada Horáková (právnická a politická, ve vykonstruovaném procesu byla odsouzena za údajnou velezradu a špionáž k trestu smrti a 27. 6.1950 popravena).

10. Němec, Němcová
22 595 lidí v česku

* Původ: Mnohý z prapředků dnešních Němců dostal své jméno, protože byl z Německa a přistěhoval se mezi Čechy. Další pak proto, že kdysi byl jeho dávný předek v Německu na vandru nebo na zkušené. Výjimkou nebylo, že někomu jeho sousedé začali říkat Němec proto, že vychvaloval Německo a německý řád, nebo na Němce neustále nadával. Němcem se mohl stát i ten, kdo si vzal za manželku dívku z německé rodiny.

* Obec, místo: Německo, Němčická vrchovina (okres Břeclav), vodní nádrž Němčíce (okres Benešov), Němčický potok, také nazývaný Hluboká (okres Kroměříž). Měst a vesnic se slovem Němec v základu slova je v ČR velmi mnoho.

* Osobnosti: Božena Němcová (spisovatelka), Josef Němec (boxer, mistr Evropy v těžké váze v roce 1963), Eva Němcová (nejlepší basketbalistka Evropy v roce 1996)