Komunisté míří do "klubu kapitalistů"

Pouze Česko a možná Slovensko vyšle do Evropského parlamentu jako své poslance i příslušníky nereformované komunistické strany. Po patnácti letech tak ožívá "sláva" někdejší Komunistické strany Československa.

Bude jich nejspíš jen pět, možná šest. V Evropském parlamentu se 732 členy to není nic. Přesto bude jejich nástup do Bruselu a Štrasburku znamenat svého druhu historickou událost.

Do Evropského parlamentu totiž poprvé coby zvolení poslanci zasednou praví, nefalšovaní a nereformovaní východoevropští komunisté.

Nebo přesněji: čeští a možná jeden slovenský komunista.

V tom nemají země bývalé federace mezi novými členskými státy EU obdoby: žádný jiný z nich totiž zřejmě "opravdové" komunisty do Evropského parlamentu nevyšle.

KSČM hvězdou Evropy

Čeští komunisté se patnáct let po pádu režimu drženého sovětskými tanky zřejmě definitivně stali hvězdami evropského neokomunismu.

Pozoruhodného českého úkazu si nedávno povšiml i britský list Financial Times. "Pět evropských poslanců KSČM by znamenalo nejsilnější a nejkovanější komunistický kontingent ze všech nových členských zemí," napsaly Financial Times.

To slovenští komunisté tak optimističtí být nemohou. Pokud získají jeden mandát (na Slovensku se jich rozděluje 14), bude to úspěch.

"Jistou naději mají, problém je ovšem v tom, že předvolební průzkumy se tu od sebe velmi liší," říká sociolog Michal Vašečka z bratislavského Institutu pro veřejné otázky.

Pokud by slovenští komunisté do Evropského parlamentu opravdu pronikli, znamenalo by to pozoruhodné završení vývoje, kterým nástupci bývalé Komunistické strany Československa od roku 1989 v obou zemích prošli. Čeští komunisté, na rozdíl od svých polských či maďarských kolegů, neriskovali. Odmítli reformy, zachovali název, ideologii i slovník a vyplatilo se: strana atakuje dvacetiprocentní hranici voličské přízně.

Slovenský vývoj byl přece jen dramatičtější: tamní mladší příslušníci komunistické nomenklatury se už na počátku 90. let rozhodli pro reformu po "polském" vzoru. Dlouho to vypadalo na úspěch. Změnili název na Stranu demokratické levice (SDL) a v druhé půlce 90. let se stali jedním z pilířů široké protimečiarovské koalice. Jejich "státotvornost" a účast v Dzurindově vládě let 1998-2002 se jim však nevyplatila, strana se rozštěpila a ve volbách před dvěma lety totálně propadla.

Okupace je v pořádku

Voliči totiž zamířili zpět ke starým jistotám: ortodoxní Komunistické straně Slovenska, tvořené převážně těmi straníky, kteří někdejší přerod v SDL odmítli. Slovenští komunisté, vedení zetěm normalizačního symbolu Vasila Bilaka Jozefem Ševcem, v roce 2002 poprvé se šesti procenty zasedli do poslaneckých lavic.

"Jsou snad ještě ortodoxnější než KSČM," říká sociolog Vašečka. "Nemyslím, že by si někdo z KSČM dovolil jako pan Ševc říci, že okupace z roku 1968 byla v pořádku."

"Ale tak on to neřekl," brání se ústřední tajemník KSS Ladislav Jača. "On se tehdy naopak za vstup vojsk omlouval. Je pravda, že ho za to kritizovala členská základna, která si myslí, že s rokem 1968 už nemáme nic společného." Slovenští komunisté vzhlíží ke svým českým přátelům s obdivem: zda i oni dokážou napodobit Grebeníčkův úspěch, není jisté.

"V průzkumech se pohybují na hranici pěti procent," říká sociolog Vašečka. "Jejich vzestup blokuje strana Smer Roberta Fica, která stáhla nespokojené voliče. Kdyby se Fico více blížil sociální demokracii, prostor pro KSS by tu byl."

Čeští a slovenští komunisté jsou dnes nejbližšími spojenci. "Naše vztahy jsou mimořádně dobré," pochvaluje si i lídr KSČM pro evropské volby Miloslav Ransdorf.

Přes ideologickou spřízněnost se však právě v otázce vstupu do EU KSČM a KSS nejvíce liší. Slovenští komunisté při loňském referendu na rozdíl od českých - doporučili svým voličům, aby hlasovali pro vstup. "Kdybychom to neudělali, Slovensko by možná při referendu neuspělo, protože by nepřišlo dost lidí," chlubí se tajemník Jača.

A teď změníme EU

I přes svou krvavou minulost jsou čeští komunisté pro své západoevropské protějšky důvěryhodným a vítaným spojencem: poslanci KSČM se v Evropském parlamentu stanou členy frakce s názvemKonfederace sjednocené evropské levice a severské zelené levice.

"Naše postavení je velmi dobré," tvrdí Miloslav Ransdorf (mimochodem jeden z mála členů KSČM, kteří vstup do EU podporovali), který se na potvrzení svých slov chystá kandidovat na místopředsedu této radikálně levicové frakce.

A tím evropské ambice českých komunistů nekončí: podle Ransdorfa by se čeští komunisté měli stát i oporou vznikající Strany evropské levice, byť do ní KSČM - na rozdíl od KSS - nevstoupila kvůli "porušení demokratických principů" při jejím květnovém zakládání v Římě.

"Ale rozhodně bychom se měli angažovat, už proto, že patříme mezi nejsilnější komunistické strany v Evropě," říká Ransdorf. Evropského nástupu KSČM si všímají i již citované Financial Times. Svůj článek z minulého týdne končí větou, z níž lze vyčíst lehké zděšení: "Komunisté, ještě loni odmítající EU jako "kapitalistický klub", plánují, že se ji teď pokusí změnit zevnitř. Zlaté hvězdy EU se na jejich volebních plakátech postupně mění v komunistické rudé..."