České děti holocaustu příliš nerozumí

Svět si připomíná 60. výročí ukončení vyvražďování Židů. O holocaustu toho ale děti v Čechách mnoho nevědí. Pokud ho mají definovat, odpovídají často neurčitě. Tuší, že je tady nějaká souvislost s druhou světovou válkou nebo Hitlerem. To, že šlo o předem připravené masové vyvražďování Židů, většinou úplně přesně nevědí.

"Občas k nám opravdu přijdou mladí lidé, kteří netuší vůbec nic," tvrdí ředitel Židovského muzea Leo Pavlát. Podobnou zkušenost má také Toman Brod z Institutu Terezínské iniciativy. "Jezdím po školách na besedy. Děti sice často až do té doby ještě žádného Žida nikdy neviděly, ale problematiku dopředu znají. Pokud se ale mladého člověka zeptáte na ulici, je výsledek často docela tristní," tvrdí muž, který přežil Terezín i Osvětim.

Některé učebnice jsou stále zkreslené

Na středních školách a v posledních ročnících základních škol se znalosti mladých lidí radikálně zlepšují. Podle průzkumu, který v roce 2004 prezentovala Česká televize, dokázalo holocaust vlastními slovy správně vysvětlit skoro sedmdesát pět procent maturantů. Může za to pravděpodobně fakt, že v deváté třídě základní školy absolvují žáci souvislý výklad o holocaustu.

Tématu druhé světové války je tady v hodině dějepisu věnováno čtyři až pět hodin, holocaustu samému pak nejčastěji hodina. Další informace se žáci dozvědí také v hodinách společenských či občanských věd. O holocaustu se sice v rámci vlastivědy mluví již na prvním stupni, ale podle učitelů samých jde spíše o krátká a ryze informativní sdělení.

"Je správné, že děti o těchto věcech slyší podrobně až takto pozdě. Mladší žáky by výklad mohl příliš traumatizovat," vysvětluje Luděk Soustružník, zástupce ředitele školy T. G. Masaryka v Praze. Velice podobně to vypadá také na víceletých gymnáziích. "Druhou světovou válku probíráme celkem třikrát - v kvartě, septimě a oktávě. Pokaždé jde minimálně o čtyři hodiny. Je to určitě více, než věnuji třeba první světové válce, husitství nebo válce třicetileté. Holocaust je dnes moderní a přes všechnu hrůzu přitažlivé téma, které mladé lidi zajímá," tvrdí Martina Frydlová z osmiletého Gymnázia Josefská v Praze.

Podle názoru učitelů je takové množství dostatečné. Osnovy dnes již výuku přesně neurčují, přesto se prý holocaustu kvůli vyváženosti látky o mnoho více času dát nedá. S tím souhlasí i Pavlát. "Při dvou hodinách dějepisu týdně toho opravdu víc stihnout nejde. Za větší problém považuji spíše to, že některé školní učebnice píší o holocaustu stále zkresleně. Ve chvíli, kdy se perzekuce Židů začíná oddělovat od perzekuce Čechů, informací rychle ubývá," tvrdí ředitel židovského muzea.