Na Dubčeka nasadili agenty

Normalizační vedení KSČ mělo po srpnu 1968 obavy z vlivu Alexandra Dubčeka. Nechalo ho sledovat rozvědkou i v dalekém Turecku, kam byl "uklizen" na post velvyslance.

"Bukanýr tráví volný čas převážně v objektu ZÚ. Někdy večer jde na procházku ve čtvrti Čankaya, v jejímž obvodě se nachází náš ZÚ a v neděli jezdí autem i mimo Ankaru."

Uvedená citace nepochází ze scénáře k novému filmu o loupeživých pirátech v západoindickém oceánu, ale ze spisů, které vedla socialistická rozvědka na bývalého 1. tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka během jeho krátkého působení na postu československého velvyslance v Turecku.

Autentické záznamy 1. správy ministerstva vnitra, složky Státní bezpečnosti, o "Akci BUKANÝR" zveřejnil k dnešnímu 38. výročí invaze vojsk socialistických států do Československa na svých internetových stránkách Úřad pro zahraniční styky a informace, současná česká rozvědka.

Ze zveřejněných archiválií vyplývá, že agenti sledovali Dubčeka během jeho působení v Ankaře (od ledna do června 1970) se souhlasem tehdejšího ministra vnitra Jana Pelnáře a nového generálního tajemníka KSČ Gustáva Husáka doslova na každém kroku.

Příslušníci rozvědky nasazení na hlavního představitele tzv. Pražského jara obsadili na ambasádě funkce velvyslaneckého rady, tlumočníka a domovníka. Ten měl v objektu nainstalovat a obsluhovat odposlouchávací zařízení. Pelnář kvůli tomu musel dokonce intervenovat u ministra zahraničních věcí, protože žádný domovník před Dubčekovým příjezdem na ambasádě nebyl.

Dubček o sledování věděl. "Bukanýr mě přijal formálně dobře. Je mu konečně známo, k jaké složce náležím," konstatoval ve své správě "velvyslanecký rada" Škácha, v jehož popisu práce byl třeba i styk se sovětskými agenty v Turecku. V rozhovorech s ním se prý Dubček "kontroloval".

Jak se dostat na večeři?

Agenti se snažili být Dubčekovi neustále nablízku a monitorovat i jeho styky se zahraničními diplomaty. Problém jim například dělaly večeře a recepce, na které byl Dubček s manželkou často zván.

"Podle pokynů jsem se snažil několikrát Bukanýra ovlivnit, aby si bral tlumočníka. Protože je o něm všeobecně známo, že nezná žádný západní jazyk, bylo by přirozené, že je na recepcích doprovázen tlumočníkem. Složitější je otázka tlumočníka na večeřích. Jeho účast by musela být hostitelům vnucena. Bukanýr přislíbil, že se bude touto radou řídit - dosud tak neučinil, " stěžoval si Škácha nadřízeným.

Dalším oříškem pro rozvědčíky byla Dubčekova soukromá pošta, kterou velvyslanci velmi často osobně předávaly blízké osoby. V zahraničí velmi populárnímu sesazenému československému reformátorovi chodily desítky dopisů denně, a to převážně z kapitalistických zemí. Agenti sledovali i Dubčekovu popularitu v tisku a monitorovali jeho politické názory.

Dubček setrval na postu velvyslance do 24. června 1970. Dva dny po odvolání byl definitivně zbaven i zbylých politických funkcí a z KSČ vyloučen.

PETR KUČERA

obsah | publicistika