Za deset let ubylo v Česku přes milión věřících

Lidí otevřeně se hlásících k církvím v Česku neustále ubývá. Jestliže v roce 1950 bylo bez vyznání pouze půl miliónu lidí (tedy 5,8 procenta) a 8,3 miliónu obyvatel se hlásilo k některé církvi, předloni se počet věřících snížil na 3,3 milióny osob.

Bez vyznání je asi 59 procent občanů, tedy šest miliónů lidí. U devíti set tisíc osob se nepodařilo jejich náboženský postoj zjistit. Vyplývá to z údajů, které nedávno zveřejnil Český statistický úřad.

Česká republika dnes patří mezi nejvíce ateistické země Evropy. Ještě v roce 1991 se podle statistiků hlásilo k některému ze státem registrovaných náboženských vyznání přes 4,5 miliónu osob.

Odliv oficiálně registrovaných věřících spatřují politologové nejen jako důsledek čtyřicetileté tvrdé protináboženské propagandy, ale také jako důsledek praktického jednání a vystupování církví, zejména ve sporech o majetek a v dalších otázkách týkajících se národní svébytnosti.

Tento názor podporuje fakt, že k největšímu procentu úbytku věřících došlo v období svobody, tedy v letech 1991 až 2001. Mezi věřícími jsou častěji zastoupeni občané s nižším vzděláním. Se vzrůstajícím stupněm vzdělání klesá podle statistiky počet osob hlásících se k některému náboženskému vyznání.

Nejsilnější římskokatolická církev

Ze zhruba 3,3 miliónu občanů, kteří se hlásí k některé církvi, největší počet osob vyjádřilo svůj vztah k římskokatolické církvi - asi 2 741 000 osob, což je 83,4 procenta ze všech věřících obyvatel Česka.

Další dvě nejvýznamnější církve - evangelická a československá husitská - mají zhruba stejný počet příznivců - okolo sta tisíc. K buddhismu se v ČR hlásí asi sedm tisíc občanů, k islámu pak asi 3700 obyvatel.

Ženy jsou zbožnější

Věřících mužů podle sčítání v roce 2001 bylo 1 424 tisíc, žen 1 864 tisíc. Z celkového počtu věřících představují ženy 56,7 procenta.

Opačný trend je možné statisticky zachytit u "nových" náboženství. Více mužů než žen se hlásí k buddhismu, hinduismu, islámu, k scientologické církvi, hnutí Haré Kršna či anglikánské církvi.

Rozdíly mezi kraji

K nejzbožnějším patří tradičně moravské kraje, z jednotlivých národností pak Poláci a Slováci žijící v ČR. Kraj s nejnižším počtem občanů hlásících se k nějaké církvi je Ústecký, Liberecký a Karlovarský kraj, kde se počet občanů bez vyznání pohybuje nad 70 procent.

Podle politologů jsou to kraje, které po odsunu německého obyvatelstva osídlili noví přistěhovalci. V Ústeckém kraji se k víře hlásí asi jen 15 procent obyvatel.

Menší počet osob hlásících se k víře je ve velkých městech. Vyjímkou jsou některá města. Například desetitisícové Nové Město na Moravě se může pochlubit polovinou občanů, kteří se hlásí k náboženství.

Děti jako otazník

Největší podíl věřících osob tvoří starší občané. Například u římskokatolické církve se podle statistiky počet dětí, které jejich rodiče přihlásili k náboženství, snížil za posledních deset let téměř o polovinu.

Pro tradiční církve mohou být varující i zjištění, že stoupá zájem o různé sekty a náboženské společnosti. Ty navíc využívají při náboru nových členů doslova marketingové metody či metody public relations.