Česko je pravděpodobně na seznamu cílů teroristů

Útok teroristů na Českou republiku je zcela možný, ale ohrožení není bezprostřední. Možným terčem se republika stane, jakmile významnější země budou téměř "nedobytným" cílem. Dojde i na nás? To je špatný dotaz. Správná otázka podle experta zní: Kdy na nás dojde?

"Myslím, že lidé ve zpravodajských službách s tímto závěrem v podstatě souhlasí," dodává Šándor, který byl šéfem vojenské rozvědky.

"Toto hodnocení odráží realitu," souhlasí i Miloš Balabán, vedoucí Střediska bezpečnostní politiky. "Obyvatelstvo si bude muset zvyknout na určitý stupeň ohrožení."

Nikdo však nechce odhadovat stupeň hrozby. Všichni se pouze shodují, že bezprostřední nebezpečí nehrozí - nebo o něm nejsou zprávy.

"Nemáme informace, že by hrozilo akutní nebezpečí, ale ty neměli ani Britové," řekl v úterý poradce ředitele zahraniční rozvědky Bohumil Šrajer. Před několika dny v podstatě totéž prohlásil i mluvčí BIS Jan Šubrt. Nakolik je tedy země ohrožena? Podle Šándora je v seznamu deseti pomyslných cílů někde na konci druhé poloviny. Podle Šubrta "riziko není malé, není zanedbatelné".

Teroristické buňky však nyní jdou po větších rybách: zajímají je hlavní státy protiteroristické koalice, tedy země jako USA, Británie, Austrálie či Polsko. "Ve srovnání s těmito zeměmi je na Česko nyní upřena mnohem menší pozornost, byť jen málokdo dnes rozumí způsobu myšlení teroristů," řekl Radek Khol z Ústavu mezinárodních vztahů. Ale to se může změnit. K horšímu.

Opravdu těžké chvíle nastanou pro Česko ve chvíli, kdy země, které figurují na prvních místech seznamu, natolik vylepší svoji obranu, že jim teroristé nebudou moci ublížit. Pak přijde na řadu druhá část seznamu.

Experti se shodují, že hlavním terčem v zemi je jednoznačně Praha. Splňuje nejlépe všechno, co teroristé chtějí: vždy plánují spektakulární masakry provedené tak, aby mediální ohlas byl maximální.

"Nemůžeme se tvářit, že nás něco podobného nemůže potkat," řekl v úterý pražský primátor Pavel Bém. Jaké cíle jsou ohroženy? To opět vychází z touhy fundamentalistických teroristů provést spektakulární akce s velkým počtem obětí. Nejlákavější cíle proto představuje metro, městská hromadná doprava, letiště, Nuselský a Karlův most, hotely, nákupní centra, stadiony, ale i ambasády a místa, kde se vyskytují diplomaté a turisté.

Česko má výhodu, že zde nežije rozsáhlá muslimská komunita jako třeba v Británii, a prozatím se mu radikálové spíše vyhýbají. Ale před lety tady za minulého režimu teroristé nacházeli útočiště a výcvik.

Mohlo by jim to nyní pomoci? "Myslím, že lidé, kteří sem jezdili, by mohli najít příznivce, kteří by jim opatřili informace, ubytování a krytí," řekl Šándor.

Takové lidi je nyní ale velmi obtížné sledovat. "Teroristické skupiny v Evropě jsou nyní silně decentralizované, není tam žádný Usáma bin Ládin, který řídí od nějakého pultíku celou teroristickou síť," uvedl Balabán.

Na katastrofy se cvičí málo, říká záchranář

Záchranný systém hlavního města se na možné teroristické údery nepřipravuje v takové míře, jak by bylo potřeba. Na dostatečný nácvik totiž chybějí peníze. Tvrdí to alespoň ředitel pražské záchranné služby Zdeněk Schwarz.

"Mělo by být více praktických cvičení, protože jen ona odhalí nedostatky, které se mohou vyskytnout při tragédiích, jako je ta v Londýně. Když jde o životy stovek lidí," říká Schwarz.

Znamená to, že pražský magistrát hrozbu terorismu podceňuje?

Naopak. Dělá, co je v jeho silách. Ale právě kvůli nedostatku peněz musel nedávno zrušit dvě praktická cvičení, která měla prověřit simulovaná neštěstí v metru. I tragédie v Londýně přitom ukazuje, že britští záchranáři zareagovali perfektně i proto, že byli na podobné situace dobře trénováni.

Proč byla ona dvě cvičení v metru odvolána?

Aby zbyly peníze na jiné, protipovodňové cvičení, které začne zanedlouho. Část Prahy při něm bude cvičně evakuována. Turisté se například nedostanou do některých restaurací či ke krámkům. Ušlý zisk dvanácti milionů musí radnice podnikatelům uhradit. Já to ale považuji za nemravné. My trénujeme, jak zachránit životy i majetky podnikatelům ve středu města, a oni si za to nechávají uhradit ušlý zisk.

Dobře, ale to ukládá zákon.

Jistě. Ten zákon je ale proto nutné změnit. Není přece možné, aby záchranné akce paralyzoval. Aby vedl k možným zmatkům.

Kolik takových cvičení jste zažil v Praze?

Málo. Záchrance šéfuji sedm let a za tu dobu jsem zažil jen tři akce, při nichž jsme procvičovali hromadné katastrofy. Pravidelná cvičení, která by co nejvěrohodněji simulovala neštěstí, jsou přitom mimořádně důležitá. Například jen třídění stovek raněných je natolik složité, že se nedá bez procvičování zvládnout. Alespoň improvizovaně jej proto trénujeme s vojenskou lékařskou fakultou v Hradci Králové.

iDNES

obsah | publicistika