8. května slavíme konec války. Ale který konec?

Až si zítra budeme nicneděláním připomínat Den osvobození a konec druhé světové války v Evropě, bude to hodně symbolická záležitost. Pro generála ve výslužbě a hrdinu od Dukly Oldřicha Kvapila byl osmý květen normálním bojovým dnem.

"Devátého května jsme obsazovali Prostějov. A desátého bojovali severně od Brna. Němci se nechtěli vzdát, tak jsme je rozstříleli," vzpomíná. Podobný problém mají se Dnem osvobození i jiní. "Zrovna se mne ptali studenti, proč slavíme právě osmého května. Ale jde jen o určení určitého data, ke kterému to budeme slavit," říká historik František Hanzlík. Osmý květen, státní svátek, je dnem oficiální německé kapitulace. Ale Němci podepsali protokol o kapitulaci už sedmého. A aby byl zmatek ještě větší, kapitulace začala platit až o půlnoci mezi osmým a devátým květnem. A v Česku se bojovalo ještě jedenáctého.

"Mělo by se to chápat z českého pohledu, byť trochu nacionálního. Válka skončila koncem okupace, což nebylo osmého května," říká historik Zdeněk Vališ. Podle něj by byl přesnější devátý květen, jak byl státní svátek vyznačen už v komunistickém kalendáři - především proto, že ten den vjely do Prahy sovětské tanky. "Ale to je přece historická skutečnost," říká Vališ. Změnu termínu státního svátku z devátého na osmého prosadil v roce 1991 poslanec Miloš Zeman s odkazem na druhou německou kapitulaci 8. května. Tento den se také slaví i v řadě evropských zemí.

"Konec války? Ani nevím, kdy to oficiálně bylo. My jsme v Anglii slavili tři dny," řekl generál a slavný letec František Peřina. Druhá světová válka však skončila až 2. září 1945, kdy kapitulovalo Japonsko.

LUDĚK NAVARA

obsah | publicistika