Antonín Kocurek: Z Valšska za ovečkami do New Yorku

Co všechno máte v new Yorku na starost?

Samozřejmě lidi, kteří pravidelně chodí do kostela. Navštěvuji ty, kteří už sami do kostela nedojdou. Pak jsou zde mladí lidé, kteří sice běžně navštěvují americké bohoslužby, ale když vstupují do manželství nebo křtí děti, rádi slyší jazyk svých rodičů, kterému ještě rozumí. Přicházejí sem i lidé, kteří jsou v Americe kvůli práci nebo na krátkodobé návštěvě. V New Yorku vidím spoustu čechů, ale většinou se s nimi setkávám jen tehdy, když zajdu do některé z českých restaurací na pivo.

Už před odchodem do USA jste působil ve farnosti. Můžete srovnat moravskou a americkou farnost?

Moje farnosti v ČR byly velmi živé, v jedné chodilo do kostela na 1400 lidí, ve druhé "jenom" 400. Tady je to úplně jiné. Lidí je méně, a navíc jsou velmi daleko od sebe. Sám dojíždím z domova na nedělní bohoslužby 20 mil. Přes týden se tedy s farníky téměř nevidím.

Shledáváte v Americe nějaký rozdíl, např. ve způsobu prožívání bohoslužeb?

Pozdravení pokoje tu je asi srdečnější a hlučnější. Při podávání svatého přijímání pomáhají laici a většinou se podává pod obojí způsobou. Velice živou mši svatou jsem ale zažil v jednom baptistickém kostele ve státě Missouri. měli tam tři sbory: dospělé ženy, děti a mládež. Zpěvy během bohoslužby byly úžasné. Kromě mě a P. Jindřicha v kraťasech a v tričku byli všichni svátečně oblečeni. Kázání trvalo tři čtvrtě hodiny. Lidé kazatele povzbuzovali výkřiky: "Dobře jsi to řekl, Ježíš je Pán, Chvalte Pána, Máš pravdu..." a pod. Pozoroval jsem jednu mladou ženu; která hltala každé jeho slovo. Nejvíce křičela a mávala rukou směrem k němu. V duchu jsem si myslel: "Ženská, ty to přeháníš..." (Nebo že by snad byla do toho kazatele zamilovaná?) Po bohoslužbě jsme byli pozváni na oběd. Kazatel nám představil ženu, která ho v kostele nejvíce povzbuzovala a řekl: "To je moje manželka."

Jak jste se po příchodu do USA vyrovnával s angličtinou?

Zpočátku jsem měl velké problémy s řečí a přesnou výslovností. Nejraději jsem proto kázal v Nursing Home, což je obdoba našeho domova důchodců. Lidé tu totiž během bohoslužby spí a mnozí z nich jsou nedoslýchaví. Tím se zmenšovalo riziko kritických posluchačů. Jednou jsem tu při kázání řekl: "Jesus Christ, our Savior". Slovo "savior" jsem ale vyslovil jako savor, což znamená chuť. Jednu paní nezvyklá kombinace slov probudila a nahlas zvolala: "Savior, not savor." Ostatní ji však hned okřikovali, ať je potichu, vždyť to řekl pan farář. Omluvil jsem se, ale až do konce bohoslužby jsem se červenal a byl nervózní při mluvení.

Slavíte ve farnosti i významné svátky české církve?

Na sv. Václava pravidelně odjíždím na bohoslužbu do Washingtonu D. C., sejde se nás kolem třiceti. V národní katedrále Panny marie Neposkvrněného početí je kaple zasvěcená Panně Marii Hostýnské. Dne 21. června zde budeme slavit slavnou mši svatou, kdy si připomeneme 20. výročí jejího vysvěcení. Hlavním celebrantem bude biskup Petr Esterka. Další svátky, jako sv Cyrila a Metoděje, si pouze připomínáme při mši. Kolem svátku sv Martina organizuje naše komunita tzv. Martinské posvícení. po mši svaté se v sále podávají česká jídla a hrají se české a slovenské písničky. další taková zábava bývá o masopustu.

Jak se vám promítá aktuální nálada v americké nebo českoamerické společnosti v souvislosti s nedávným vojenským útokem na Irák?

Nějaké zvláštní bohoslužby nebo modlitby za mír se v New Yorku nekonaly. Jenom při mši svaté se v přímluvách více modlíme za mír a také za lidi, kteří byli v Iráku nasazeni. Co se týče nálady ve společnosti, mohu mluvit jen o svém bezprostředním okolí. Z toho asi polovina lidí podporuje intervenci v Iráku, aby byl ostraněn diktátor Saddám Husajn. Polovina lidí je proti zásahu a vidí v něm mocenské zájmy USA. Podle mého názoru je velmi obtížné najít rozumnou cestu, jak vyřešit problém terorismu a států, které jej podporují. Tady v New Yorku jsou teď přísná bezpečnostní opatření. Mnoho kontrol, lidé se bojí teroristického útoku. Modleme se společně, aby nám Bůh dal svůj pokoj a mír.