Zpívala po celé Evropě

Už před čtyřiceti lety byla Helena Blehárová jednou z našich nejlepších jazzových zpěvaček evropského formátu. S Orchestrem Gustava Broma projela takřka celý svět, ale zdaleka se nevěnovala jen jazzové hudbě. Natočila řadu úspěšných popových písniček, z nichž nejslavnější je ta s názvem Š-Š-Š, kterou o mnoho let později přezpívala do hudebního filmu režiséra Filipa Renče Rebelové muzikálová herečka Zuzana Norisová.

Helena Blehárová pochází ze Žiliny, kde se 23. června 1943 narodila a kde ji také objevil slavný kapelník Gustav Brom. Okamžitě ji angažoval do svého orchestru a od té doby zpěvačka žije v Brně. Na jedné straně měla za zády kvalitní big band, ale na druhé straně neměla tolik příležitostí jako zpěvačky, které začínaly a působily v Praze. Přesto když vzpomíná na své první kroky na profesionální scéně, hovoří o velkém štěstí: "Začínala jsem v Žilině, ale v té době jsem na profesionální dráhu nemyslela. Zpívala jsem jako amatérská zpěvačka, bavilo mě to, ale nešlo hovořit o nějakých ambicích. Nebýt toho, že si mě na jakési soutěži všiml saxofonista Zdeněk Novák, který na mě upozornil Gustava Broma, nevím, jak a kam by se moje zpívání ubíralo. Nenastoupila jsem tedy na místo zdravotní sestry, nýbrž ke Gustavu Bromovi na uvolněné místo po zpěvačce Jarmile Veselé."

Jazzovou muziku zpívá Helena Blehárová dodnes. Od Gustava Broma sice v roce 1971 odešla, ale tím její spolupráce neskončila. Léta v jeho orchestru hostovala a zpívala právě jazz.

Mezi popem a jazzem

Přesto ani Helena Blehárová neodolala lákání Prahy. Nějaký čas dokonce působila i v pražském Semaforu, kde měla v představení Šest žen za partnera Miroslava Horníčka. Tehdy pro ni psali i pražští hitmakeři, například Karel Svoboda nebo Bohuslav Ondráček.

Jenomže vazby na Brno, kde měla rodinné zázemí, nešly zpřetrhat. V Brně se usadila natrvalo, v Brně se i dvakrát vdávala. Zatímco zpěvaččin první manželský svazek s lékařem Františkem Chládkem trval pět let, manželství s brněnským výtvarníkem Ivanem Blažkem, s nímž má dceru Andreu, trvá dodnes.

Své první velké šance rozhodně nepromarnila. Během své kariéry si zazpívala i na "nablýskaných" popových festivalech, jako například na MIDEM v Cannes nebo v polských Sopotech.

"Krásná práce byla nejen s Bromem, s nímž jsem poznala svět velkých jazzových festivalů, ale také třeba v pražském Semaforu, kde jsem hrála ve hře Šest žen. Tam jsem se spřátelila s Miroslavem Horníčkem. Tehdy jsme s exportní verzí tohoto představení jezdili hlavně do Německa, a já tak utužila svou němčinu. Později jsem často vystupovala i s dvojicí Milan Lasica a Julo Satinský a mými pěveckými partnery na jevišti byli i Jiří Štědroň a Viktor Sodoma. Kapelníkem byl tenkrát Václav Zahradník. Příjemná spolupráce byla také se skupinou Šest strýců. A nemohu zapomenout ani na Josefa Laufera, s nímž jsem absolvovala pěknou řádku koncertů," vzpomíná Helena Blehárová.

Zůstala věrná Brnu

Připouští, že by v Praze tehdy měla jako zpěvačka určitě více příležitostí než v Brně, kterému zůstala věrná. "Někdy v myšlenkách lituji, jindy jsem naopak ráda, že je to tak, jak to je. Záleží na náladě. Ale moc se tím nezabývám. Středobodem mého zájmu je teď vedle manžela i můj skoro tříletý vnuk Jakub. To je moje sluníčko, moje všechno."

Podaří se comeback?

Velká změna nastala v roce 1991, kdy Helena Blehárová kandidovala a byla zvolena do městského zastupitelstva Brna-střed. Když se pak po několika letech práce v lokální politice chtěla vrátit zpět ke zpívání, musela nejdříve překonat zdlouhavé zdravotní problémy, které ukončily dvě úspěšné operace páteře.

Teprve v poslední době začala znovu a s úspěchem vystupovat a kromě dvou cédéček (z nichž jedno už vyšlo) připravuje komorní pořad s malou skupinou. Čeká ji také několik televizních vystoupení, nejvíc se však těší na živé koncerty a svůj vlastní recitál. "Rozhodně v něm nechci zpívat žádné odrhovačky, ale spíš jazz, swingovou muziku a balady," tvrdí zpěvačka, která by ráda navázala na své dřívější hudební aktivity. "Záleží na tom, jestli bude zájem," říká střízlivě někdejší pěvecká hvězda Orchestru Gustava Broma. "Ale zpívání mě pořád baví. Mám ráda pražské publikum, které se mi jeví dokonce vstřícnější než to moje domácí brněnské. Ale jestli ještě naskočím do nějakého muzikálu, to nevím. Raději bych se viděla na menším jevišti, to vše s malou kapelou a repertoárem, na který slyším jak já, tak publikum."