Talent, který nešlo dlouho přehlížet

V sobotu získala Tereza Bebarová muzikálovou Cenu Thálie 2005. Prestižní ocenění vynesla herečce, která dnes patří k hvězdám pražského Divadla Na Fidlovačce, hlavní role v muzikálu Funny Girl. Přitom tomu není tak dávno, co byla Tereza Bebarová připravena s hereckou profesí skončit.

Tereza Bebarová není dítko štěstěny, rychlokvašený talent, jaký zazáří díky jedné roli a po jedné dvou sezonách se na něj zapomene. Na cestu vedoucí až k prestižním hereckým vavřínům se vydala na začátku devadesátých let, kdy ji přijali na ostravskou konzervatoř. Ještě jako studentka si poprvé zahrála v komedii Voskovce a Wericha Děti kapitána Bublase v Divadle Petra Bezruče. Pravda, tehdy to ještě byly bezejmenné postavy domorodce a opice, ale hned v příštím roce už hrála Maří Magdalénu v Divadle loutek. A s ní přišla i první nabídka na angažmá. Aby nemusela litovat promarněné šance

Přednost však dostalo ostravské Divadlo hudby, kde se tehdy rodil nový soubor - Komorní scéna Aréna. A mladá herečka o sobě dala brzy vědět - mimo jiné i díky své všestrannosti, kterou prokázala v kultovním kabaretu Průběžná O(s) trava krve režiséra Radovana Lipuse. A tak není divu, že si mimořádného talentu záhy všimli také v Národním divadle moravskoslezském. "Někteří kolegové mě upozornili, že se na ostravské konzervatoři urodilo opět něco mimořádného," vzpomíná režisér Juraj Deák. "Šel jsem se podívat a uviděl jsem nohatou, rukatou, nosatou, zubatou, okatou žábu s úžasným komediálním talentem. Nesmírně šaramantní ošklivé káčátko. Taková typická Funny Girl. To jsem ještě netušil, že za pár let tu roli budeme spolu zkoušet…" Deákova nabídka však přinesla mladé herečce i velké dilema. Měla by odejít po roce do velkého kamenného divadla, a opustit tak své souputníky v těžkých chvílích, kdy se rodí nový soubor? Nakonec se rozhodla šance využít a díky tomu se zrodila nová hvězda ostravského divadla.

"Zastávám názor, že pokud dostanete nějakou nabídku a uvažujete o tom, že byste jejího odmítnutí mohli někdy litovat, tak je dobré ji vzít. Vždycky můžete udělat krok zpět, ale litovat, že jste v životě něco neudělali, je velice špatný pocit," poznamenává ke svému tehdejšímu rozhodování. Na své začátky v Aréně však nedá dopustit a je hrdá na to, že se tamnímu souboru stále daří.

Do Prahy

V novém angažmá na ni čekala plejáda krásných postav ve výjimečných komediích, tragédiích i muzikálech. V Shakespearově Králi Learovi si tak například zahrála Kordelii, v Čechovově Strýčku Váňovi Jelenu, v Šumaři na střeše Chavu, v Baladě pro banditu Eržiku… A vedle klasiky vystřihla skvostným způsobem třeba i frézařku v parodii na budovatelské hry Rychlé frézy.

Jenže po třech letech šokovala kolegy, když dala výpověď a vydala se do Prahy. Nikoli však s jistotou nové smlouvy na některé z pražských scén, jak by se na herečku nejspíš slušelo, ale s pouhým odhodláním to v hlavním městě zkusit. Jak říká, aby si jednou nevyčítala, že se bála riskovat… Půlka kolegů nechápala, proč to dělá, a druhá půlka jí držela palce. Ostravu Tereza Bebarová opouštěla se svým přítelem, který mířil do Prahy a zeptal se jí, zda půjde s ním.

Pražskou kariéru začala herečka systematicky - vzala si Zlaté stránky, napsala do všech divadel a na Vinohrady dokonce dělala pohovor. Ale nikdo o ni zájem neměl. Uspěla sice v konkurzu do muzikálu Pomáda, ale posléze roli vrátila. Nebyla si totiž jistá, zda by si na prostředí seriálové muzikálové produkce zvykla. A tak už se pomalu smiřovala s tím, že jako herečka skončí a najde si novou profesi. "Asi bych pracovala v grafickém studiu svého přítele," uvažuje o možných pracovních alternativách. "Při své absolutní nevzdělanosti přes počítače bych se ale musela naučit skenovat, programovat…" Nic z toho se ovšem nakonec učit nemusela. Záhy ji vyhledal Juraj Deák a položil jí osudovou otázku: "Chtěla byste hrát v Šumaři na střeše roli Hodl? V Praze vzniká nové divadlo amě požádali, abych tam režíroval." Nabídka, která přišla v pravý čas. A tak byla Tereza Bebarová podruhé u zrodu nového souboru. Ráno ve čtyři hodiny vyjížděla zkoušet z Ostravy do Prahy, zpočátku ještě do rozestavěné budovy Fidlovačky, a odpoledne se vracela do ostravského divadla, kde dohrávala představení.

Jak lákavé zahrát si Smrt!

"Začínali jsme zkoušet Šumaře na Fidlovačce mezi hromadami cihel, netopilo se a Juraj Deák nám přivedl představit jednu dívku," vzpomíná ředitel Divadla Na Fidlovačce Tomáš Töpfer na své první setkání s Terezou Bebarovou. "Přišla zrzavá, hubená holka zachumlaná v zeleném kabátě, z kterého jí koukal jenom nos. A my jsme se po sobě s Eliškou Balzerovou jenom nechápavě podívali - koho nám to Juraj přivedl? Jenže sotva začala zkoušet, tak se tahle nenápadná myška úplně proměnila, celá se rozzářila a nám bylo jasné, že máme před sebou úžasný talent."

Po Šumařovi na střeše, který měl premiéru v létě 1998 na scéně Národního divadla, se Töpfer zeptal Terezy Bebarové, zda by si nechtěla na Fidlovačce zahrát i v dalších inscenacích. A tak přišel Slaměný klobouk, Cyrano z Bergeraku, Ježíšmarjajosef, Blboun, Obchodník s deštěm, Černá komedie, Poprask na laguně, Jacobowski a plukovník… A samozřejmě se bez Terezy Bebarové neobešly ani muzikály -před Funny Girl tady zazářila například v Kabaretu jako Sally Bowles, ale bez mrknutí oka přijme i takovou roli, kde ji pod maskou diváci ani nepoznají. Jako je Smrt v muzikálu Malované na skle. "Mám ráda i menší role, pokud se z nich dá vytvořit výrazná postava," říká herečka. "A kromě toho, ona je lákavá už jenom ta možnost - zahrát si Smrt." Vedle rolí v domovském Divadle Na Fidlovačce začala Tereza Bebarová postupně dostávat i další nabídky. Za dabing získala Cenu Františka Filipovského, účinkuje v rozhlase a čas od času ji už obsazují rovněž televizní režiséři - zahrála si tak třeba v seriálech Zdivočelá země a Strážci duší, v inscenaci Stará láska nerezaví a nejnověji si ji diváci pamatují z Ulice.

Muzikálový život je krátkodechý

Podobně jako před lety zaskočila spoustu lidí odchodem do Prahy, dokáže Tereza Bebarová někdy překvapit i nečekanými nápady. Jako když se nechala slyšet, že si pořídí zbrojní pas a touží po motorce zvané chopper. Ale na pistoli už nepomýšlí. "To byl jen nějaký postpubertální nápad - připadalo mi jako bezvadný relax střílet do terče a být cool," prohlašuje s nadhledem a z ježdění na motorce ji zase vyléčila havárie na skútru.

"Nechci lidem, kteří si zaplatí lístek, předkládat amatérský výkon," konstatuje herečka a ve volných chvílích na sobě dál tvrdě pracuje. A i když získala muzikálovou Cenu Thálie, za muzikálovou herečku se paradoxně nepovažuje. "Jsem především činoherní herečka," tvrdí o sobě. "Ráda si udělám i hezký muzikál, ale činohra je pro mě větší výzva. A kromě toho, kvalitních muzikálů a rolí je strašně málo. Vyzobat rychle pár těch skutečně dobrých není velký problém. Teď mě potkala Funny Girl, za kterou moc děkuji -je to tak trochu i můj vlastní příběh. Ale dál můžou přijít už jen tak dvě tři podobné role… Muzikálový život je dost krátkodechý."

Fakt, že Tereza Bebarová získala Cenu Thálie, berou její nejbližší kolegové jako velké zadostiučinění. "Myslím, že to byla jen otázka času, takový talent se dlouho přehlížet nedá," míní Juraj Deák. A Tomáš Töpfer je rád, že na rozdíl od jiných pražských ředitelů nedal na první dojem. "Jednou se tak budu ve společnosti chlubit tím, že se s takovou slavnou hvězdou znám osobně," prohlašuje hrdý principál z Fidlovačky.

Na vychutnání svého životního úspěchu neměla Tereza Bebarová po sobotním ceremoniálu mnoho času. Hned v neděli odpoledne totiž musela na jeviště jako Fanny Briceová ve Funny Girl. A v dalších dnech na ni čekaly přípravy na obnovenou premiéru Obchodníka s deštěm, který se bude hrát na nové komorní scéně Divadla Na Fidlovačce. Kromě toho stále točí seriál Ulice a začíná zkoušet s režisérem Ivanem Rajmontem, který ji obsadil do komedie Kouzlo domova.

Drobný oddych si však Tereza Bebarová přece jen dopřeje. Chystá se vyrazit na jeden den na Ještěd, kde se kromě lyžování těší i na nocleh v hotelu, který je přímo v budově proslulého vysílače.

ZDENĚK A. TICHÝ

obsah | osobnosti