Výjimečné děti ocenil Zlatý oříšek

Deset dětí získalo ve čtvrtek ocenění Zlatý oříšek, která je určena chlapcům a dívkám ve věku od šesti do patnácti let, z nichž porota vybere deset vítězů, kteří v daném roce dokázali v jakémkoliv oboru něco mimořádného.

Loni soutěž proběhla posedmé a podle organizátora Jiřího Kotmela přišel do ní rekordní počet přihlášek, o třetinu víc než předchozích ročnících. Je mezi nimi i desetiletý Tadeáš Baláček. Chce být profesionálním šachistou a jednou by rád porazil takové velikány jako je Garry Kasparov či Anatolij Karpov. Ve své věkové kategorii je podle mezinárodních měřítek nejlépe hodnoceným šachistou v ČR.

Třináctiletou Petru Adámkovou zajímá životní prostředí. Sama provádí měření a pozorování v dané lokalitě a dostala také atestaci od ministra životního prostředí Libora Ambrozka. "Nebylo to přímo z jeho rukou, ale podepsal to. Nedostavil se, protože měl něco důležitějšího, ale doufám, že za rok přijde," prohlásila Petra. S přírodním prostředím to u nás podle ní ještě není příliš slavné, zvlášť v některých lokalitách jako jsou třeba severní Čechy. "Nejhorší určitě nejsme, ale za zeměmi Evropské unie pořád pokulháváme, o hodně líp je na tom Anglie, Francie nebo Švédsko," tvrdí.

Patnáctiletý Petr Doležal píše vědecké práce a snaží se objevit "teorii všeho". "Týká se to všech částic, vysvětlení jejich podstaty. Všichni se o to snaží už patnáct let, něco už mají, ale je to ještě v nedohlednu," soudí. Všestranně nadaný je teprve osmiletý nevidomý Roberto Lombino. Hraje na klavír a akordeon, zpívá a skládá hudbu a obdivuje muziku Zuzany Navarové. "Chtěl bych si zahrát s kapelou Koa, s níž až do smrti hrála," řekl včera.

Studuje také jazyky, srovnává, v čem se liší a právě je u jazyků baltských. Svůj názor má na Evropskou unii. "Uznávám národnostní menšiny a Evropská unie by je měla taky víc uznávat. Přistěhovalci a členové národnostních menšin to u nás mají těžký, někteří lidé považují obzvlášť Romy za zloděje, ale to není fér," myslí si.

Podle dětské psycholožky Evy Vondrákové jsou v populaci dvě až tři procenta nadprůměrně nadaných dětí. Jejich rodiče ale často tvrdí, že učitelé na základních školách neví, jak se těmto dětem věnovat. To potvrzuje i psycholožka Že jen malá část škol umí systematicky pracovat s pravdu výjimečnými dětmi, připouští i náměstek ministryně školství Jaroslav Müllner. V každém kraji ale podle něj působí nejméně jeden speciálně vyškolený psycholog, který dokáže rozpoznat nadprůměrné nadání a navrhnout jak s takovým dítětem pracovat.

ZDEŇKA LA SALA

obsah | kultura - kultúra