Knihy se valí na Prahu

Milovníci literatury mají před sebou velký hodokvas. Atraktivní knižní novinky, autogramiády, autorská čtení, besedy, udílení cen i anticen, výstavy, soutěže, divadelní představení či filmové projekce - to vše najdou v programu Světa knihy 2006.

Dvanáctý ročník mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu se po roce vrací do prostor Průmyslového paláce pražského Výstaviště, kde od 4. do 7. května představí svou produkci bezmála čtyři sta vystavovatelů z 35 zemí.

Lotyšský Kundera

Svět knihy si pokaždé vybere jednu zemi coby čestného hosta. Letos padla volba na Lotyšsko, jehož literaturu představí osmnáct spisovatelů. Lotyšskou centrální expozici bude doprovázet uvedení nejnovějších českých překladů a chystají se i další doprovodné akce. Pobaltská země se sice od získání nezávislosti v uplynulých patnácti letech soustředila především na prezentaci v západních zemích, ale ani na pražském veletrhu není nováčkem a vystavuje zde již potřetí.

"S Čechy nás spojuje solidarita malých národů, příbuzná emocionalita i podobné osudy," poznamenává lotyšská velvyslankyně Iveta Šulca. "A je to pro nás velká čest, že můžeme v takovém rozsahu představit kulturu naší země právě na Světě knihy, který se vypracoval na jednu z nejvýznamnějších literárních akcí ve střední Evropě." Z knih, jež vyjdou česky, velvyslankyně doporučuje Antologii současné lotyšské poezie nebo Nespavost od Albertse Belse, jemuž se prý přezdívá "lotyšský Kundera".

Vzájemné kontakty obou zemí, které sahají až ke Komenskému, mapuje výstava Pět staletí česko-lotyšských literárních vztahů. Lotyština je po němčině a ruštině třetím jazykem, do kterého byly přeloženy Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, a při své pravopisné reformě na počátku 20. století se Lotyši inspirovali v úpravě diakritiky právě češtinou.

Na zajištění pražské prezentace se podílelo Lotyšské literární centrum, jež pracuje na propagaci domácí tvorby v zahraničí. "V programech uvidíte spisovatele nejmladší i nejstarší generace," poznamenává jeho ředitelka Marta Dziluma. "V naší pražské prezentaci převažuje poezie." Mimořádný cit Lotyšů pro poezii se nejspíš zrodil z jejich tradiční kultury, z které se podařilo zachovat více než milion lidových písní.

Literatura bez hranic

Ústředním tématem veletrhu pak jsou Literatury severských zemí. Vedle lotyšských spisovatelů tak mají v Praze početné zastoupení i jejich kolegové z Dánska, Finska, Islandu, Norska a ze Švédska -z velké části přitom budou uvádět knihy, jež právě vycházejí v českých překladech.

Příležitost prezentovat se na podobné prestižní akci si ovšem nenechají uniknout ani další země. Kupříkladu Goethe-Institut a Rakouské kulturní fórum se prezentují společným projektem Literaturen -v něm mj. uvede Martin Prinz svůj román Lupič, jehož hrdinu stvořil podle postavy skutečného bankovního lupiče a maratonského běžce. Multikulturní centrum Praha zase připravilo pod názvem Evropská literatura s neevropskými kořeny sérii autorských čtení, veřejných diskusí a filmových projekcí.

A ještě před samotným zahájením veletrhu se dnes uskuteční ve Veletržním paláci mezinárodní konference Literatura bez hranic, jejíž účastníci se budou zabývat překlady slovanské literatury nečlenských zemí Evropské unie, působením nezávislých nakladatelství a spoluprací organizací podporujících překlady.

Svět knihy ovšem není výlučnou akcí určenou pouze pro odbornou veřejnost - naopak! Je koncipován jako veletrh i literární festival v jednom a v loňském roce prošlo jeho branami 28 000 návštěvníků. Ti sem míří nejenom za nákupy zajímavých titulů, ale v neposlední řadě je přitahují i besedy s autory, autogramiády, a atraktivní podívanou letos slibují rovněž pořady věnované komiksům a jejich tvůrcům. Mnohé z doprovodných akcí se navíc objevují i mimo samotný areál Výstaviště - v kavárnách, muzeích, kinech, divadlech...

Možnost osobních setkávání s autory je ovšem kořením, bez kterého by ztratil Svět knihy svůj půvab. Mezi těmi, kdo se letos vydají za svými čtenáři, nebude chybět populární literární hvězda Robert Fulghum a z domácích tvůrců například Adolf Born, Zdeněk Mahler či Michal Viewegh. Veletrh ale zároveň může zafungovat jako neformální politický barometr - na Výstaviště se totiž vydají se svými knihami i Mirek Topolánek a Miloš Zeman.

Ve veletržní záplavě románů, básní, pohádek, povídek, vzpomínek, kuchařek, naučných příruček, učebnic, map, kalendářů či komiksů se ale stoprocentně neztratí Václav Havel. Po letech čekání totiž připravil společně s Karlem Hvížďalou novou knížku nazvanou Prosím stručně a její premiéru načasoval právě na Svět knihy.

ZDENĚK A. TICHÝ

obsah | kultura - kultúra