Milan Kundera jubiluje

Pro někoho je Milan Kundera, kterému bude ve čtvrtek 75 let, autorem románu Žert, pro jiného povídek Směšné lásky. Svět ho poprvé ocenil, když napsal román Nesnesitelná lehkost bytí, který vypověděl příběh nadějí pražského jara, které v roce 1968 přejely tanky "spojenců". Pro mnohé je to však autor více francouzský, neboť žije v Paříži a píše francouzsky.

Kundera debutoval jako čtyřiadvacetiletý sbírkou básní Člověk zahrada širá (1953). Na výsluní se dostal dramatem Majitelé klíčů, za které v roce 1963 obdržel státní cenu. Všechna tato díla ale později zavrhl a svým "opusem číslo jedna" stanovil sbírku povídek Směšné lásky (1963-1967, celé 1970).

Pro českou literaturu i společnost je ale bez diskuse, že jeho zfilmovaný Žert (1967) je klíčovým dílem ukazujícím hrůzu i absurditu stalinismu a násilí kolektivizace.

Český nebo francouzský autor?

Na knižním veletrhu Salon du livre v Paříži, u stánku nakladatelství Gallimard je uprostřed stolu s cedulkou "francouzští autoři" několik knih Milany Kundery. Gallimard má jasno.

I ve sdělovacích prostředcích se o Kunderovi píše jako o "francouzském autorovi českého původu". Ovšem tato představa ještě mezi Francouzi nezapustila kořeny. "Mám dojem, že je Kundera pořád ještě víc Čech, plyne to z témat jeho knih: exil, nostalgie vykořeněných," sdělila jedna z jeho čtenářek. "

Pro pracovnici jednoho vydavatelství je právě jazyk důvodem, proč vidí v Kunderovi českého autora. Podle ní je na autorově francouzštině znát, že je to jazyk přejatý. Objevilo se to i v kritikách Kunderova předposledního díla L'Identité (Totožnost). Týdeník L'Express napsal, že jeho francouzština "trpí ztuhlostí, chudobou a nedostatkem poezie".

Chválu ale sklidilo ve Francii Kunderovo poslední dílo L'Ignorance (Neznalost). Román vyšel ve Francii loni na jaře - až poté, co už byl přeložen do 26 jazyků. Byla třetí kniha, kterou napsal jazykem své nové vlasti, s níž se cítí hluboce spojen.

Nová vlast

"Když jsem opustil svou zemi, byla tam ruská okupace. Nikdy nezapomenu, že jenom Francouzi mě tehdy podporovali. Ve Francii jsem zažil nezapomenutelný pocit znovuzrození," napsal jednou.

Po vydání románu Kniha smíchu a zapomnění (1979), v níž tehdejší čs. prezident Gustáv Husák nese označení "prezident zapomnění" a zpěvák Karel Gott "idiot hudby", byl zbaven československého občanství. Francouzské získal o dva roky později.

S manželkou Věrou žije v Paříži a nadále zůstává za zástěnou, kterou před sebe postavil. Zítra bude v Právu věnovaná Milanu Kunderovi kulturní stránka, kde bude esej od literárního vědce Tomáše Kubíčka a jeho podrobný životopis.

(cg), PRÁVO

obsah | kultura - kultúra