Slavný Kronos Quartet inspirovala i česká hudba

Čím překvapíte publikum tentokrát?

Přivezli jsme skladby, které jsme tu ještě nehráli. Budou to opět různé styly, které jako obvykle spojujeme dohromady.

Zahrajete i vítěznou práci skladatelské soutěže, kterou jste sami iniciovali. Co vás k vedlo k jejímu vypsání?

Přemýšleli jsme, co bychom si dali k třicátým narozeninám. A protože na světě je spousta mladých skladatelů, řekli jsme si, že by bylo dobré blíže poznat nastupující generaci. Přihlásili se nám autoři ze 43 zemí. Byli jsme překvapeni jejich nápady: v těchto lidech se skrývá síla pro budoucnost.

Vaši uměleckou činnost ovlivňuje celá řada inspiračních zdrojů. Byla někdy mezi nimi i česká hudba?

Když jsme asi před osmi lety navštívili Prahu, našel jsem v jednom obchodě nahrávku českého cikánského smyčcového souboru. Byla to tak šťastná, a zároveň smutná a tragická hudba! Díky humanismu, zakletému v těchto tónech, vzniklo naše album Caravan.

Chtěl byste spolupracovat i s některými českými hudebníky?

Už v minulosti jsem stál o setkání s Ivou Bittovou, škoda jen, že bydlí daleko od Prahy. Slyšel jsem totiž některé její nahrávky a nadchla mě svou přirozeností a tím, jak svou hudbou vypráví příběhy. Mám také zapsaných pár jmen ze zdejší elektronické scény.

Nesetkali jste se někdy s poznámkou, že hrajete soudobou hudbu, protože Beethovena byste nesvedli?

Lidé toho napovídají. Pochybuji, že existuje nějaký jiný soubor, pro nějž píše čtyřicet soudobých autorů. Naše práce vede od jednoho opusu k druhému. Máme celou síť kontaktů a vztahů. Jsme soustředěni na to, co děláme, a nezabýváme se tím, co se o nás říká.

Nejste po třiceti letech existence vlastně už tak trochu klasici?

Strávil jsem celý život posloucháním a zkoumáním hudby, doufám, že máme ještě dlouhý čas před sebou.

Myslíte, že budete i za dalších třicet let objevovat něco nového?

Samozřejmě. Dovedu si to docela dobře představit.