Dodal jsem Davida do Hostelu

Jaká je tedy pravda o filmu Hostel?

Je to skutečně horor a je to úspěšný film. Teprve tenhle víkend spadl z první příčky amerického žebříčku návštěvnosti na pátou, ale tržby stále rostou a dokonce se přidělávají kopie, původně jich bylo 2195, teď 2337. Posílal jsem režisérovi textovku, jestli si uvědomuje, že u nás ty největší hity mají tak 36 kopií. To Hostel zcela jistě mít nebude, ale mě překvapuje už fakt, že u nás vůbec půjde do distribuce. Když jsme to točili, tak jsme s tím moc nepočítali. Tenhle typ filmů jde u nás spíš na DVD, ale Hostel je natolik úspěšný, že by byla hloupost nedat ho do kin.

Vy jste na filmu pracoval od začátku...

Od začátku až do konce jsem byl u natáčení. U příprav jen omezeně, třeba jsem byl na technických obhlídkách. Zvukař se potom připravuje zvlášť, sejde se s režisérem a řeknou si, jak to budou dělat.

Co bylo ve scénáři?

Tři američtí batůžkáři přijedou do Amsterodamu s vidinou uvolněného života, tam jim někdo poradí, ať jedou na východ, na Ukrajinu nebo na Slovensko, že tam je to ještě uvolněnější. Oni jedou, a opravdu si to užijou. Víc neřeknu.

Dalo se vyčíst ze scénáře, že to bude hodně šílený film?

On ale není zas tak šílený. Je to prostě horor, žánrový film, krvák. To ze scénáře samozřejmě patrné bylo. Nebylo ale zdaleka tak jasné, jak dobrý to bude film.

A je opravdu dobrý?

Každopádně je dobře natočený. Má úžasnou kameru, kterou dělal Milan Chadima, a fantastickou atmosféru. Nikdy před tím jsem na žádném hororu nedělal, takže jsem nedokázal posoudit, jestli je to brutální moc nebo málo. Ale na natáčení nic nenasvědčovalo tomu, že by to bylo nějak extrémně krvavé. Ačkoli pár scén bylo hodně drsných.

Například? Třeba stříhání oka, které visí z důlku až na tvář. To je jen taková drobnost. Nechci toho moc prozrazovat. U tohohle typu filmů je dobré se nechat překvapit.

Jaký dojem na vás dělal režisér Roth? Jaký je člověk, který točí krváky?

Není to žádný úchyl, má to v hlavě naprosto srovnané, přesně ví, co, jak a proč chce točit. Prostě má rád horory a tenhle žánr skvěle ovládá. Má nakoukané neuvěřitelné množství filmů, všechno to má v hlavě, dokonalé encyklopedické znalosti, kdo, kdy, co natočil, a v kterém záběru je jaký detail. Nenatočil jen film o mučení, dal příběhu thrillerový podklad, divák má šanci jít s hlavním hrdinou, který se pokouší zachránit ty ostatní.

Jak je to s písněmi Michala Davida, Mira Žbirky a dalších česko-slovenských interpretů? Skutečně mají pro film takový význam?

Režisér chtěl nějaké písničky, které by se mohly hrát na venkovské diskotéce. Vůbec nebylo jasné, jestli se ta hudba nakonec ve filmu použije. Na internetu jsem si našel, co by se tak asi mohlo pouštět na slovenské diskotéce... Třeba Tublatanka, asi Team, něco od Žbirky nebo od Michala Davida... Nabídnul jsem režisérovi sedm osm písniček a on si jich pět vybral, použil je a opravdu tam zazní. Ale jen v té scéně na diskotéce, což je pár minut z filmu. Jinak je tam samozřejmě komponovaná filmová hudba, kterou dělal Nathan Barr, ta se mimochodem natáčela taky v Praze.

Jaké písničky tedy v Hostelu během těch pár minut zazní?

Práva jsou koupená na písničku V slepých uličkách, na Třetí galaxii, Pravda víťazí, Držím ti miesto a jednali jsme s manažerem Elánu o Stužkové. Bylo to docela napínavé, protože v Americe už byly hotové filmové kopie, ale pořád ještě nebyl podepsaný souhlas od Mekyho Žbirky. Nebyl by problém jednu písničku vyhodit při míchání zvuku, ale ve chvíli, kdy je tisíce kopií, je to nemožné. Ale dopadlo to. Den před Štědrým dnem, takže z Ameriky mi přicházely gratulace s komentářem o nejlepším vánočním dárku.

Čeští a slovenští zpěváci by se údajně měli objevit na plátně...

No, byl jsem na natáčení od začátku až do konce a pokud vím, nikdo je netočil. Michal David se sice na natáčení přijel podívat, ale před kamerou nestál.

Jaký je podíl Quentina Tarantina na Hostelu?

Tarantino je kamarád Eliho Rotha. Eli s Tarantinem konzultoval scénář, do jaké míry do něj Tarantino zasahoval, to nevím. Ale líbilo se mu to natolik, že se stal jedním z producentů Hostelu a nabídl, že film zaštítí svým jménem. Takže na plakátech je, že film produkoval Tarantino, což svou službu udělá. Eli pro něj měl malou roli, ale Quentin nemohl přijet. Ale byl to právě Tarantino, kdo Elimu poradil, aby natáčel v Praze, a aby si vzal českého kameramana a český štáb... Řekl mu: Vem si českého kameramana, a bude to úžasnej film. On to udělal a dopadlo to skvěle. Přitom Tarantino s natáčením u nás osobní zkušenost nemá, ale asi se to už prostě ví. Nakonec měl celý štáb český.

To ale u zahraničních produkcí, které u nás točí, vůbec není běžné...

Vždycky si s sebou berou své kameramany, v devadesáti procentech i zvukaře a všechny další hlavní profese, architekta, výtvarníka... V tomhle případě přijel s režisérem jen architekt.

Chtěli ušetřit?

To asi také. Hostel stál jen 4,8 milionu dolarů, trochu to bylo znát, ale určitě to film nepoškodilo, rozhodně to nebylo nijak přehnaně velkorysé natáčení. Na druhou stranu do propagace pak dalo studio 18 milionů.

Film se odehrává na Slovensku, psalo se o Bratislavě...

Já si ale vůbec neuvědomuju, že by tam někde přesně zaznělo, že jde o Bratislavu. Mělo by to být "kdesi na Slovensku". Točilo se v Praze a na několika místech v Česku, v Doksanech, v Českém Krumlově, tam se dělaly "slovenské" exteriéry. Interiéry zase ve sklepích dvou pavilonů psychiatrické léčebny v Bohnicích. V jednom bývala kuchyň, vývařovna pro celé Bohnice. Ty objekty postavili někdy ve třicátých letech a sklepení tehdy sloužila jako lednice...

Jistého Slováka, který film viděl, Hostel nesmírně pohoršil, tím "jak špatný obraz o Slovensku a o slovenských dívkách podává".

Kdyby se to odehrávalo v Praze, tak mě to jako Pražáka ani v nejmenším neurazí. Naopak bych byl hrdý, jak pěkný holky tu máme.

Herečky jsou ostatně české...

Jako většina herců z Hostelu. Kromě hlavní ženské role. Barbara je ze Slovenska. Dva hlavní hrdinové jsou Američani, další je Islanďan Eythor, pak je tam v malé roli japonský režisér hororových filmů Takashi Miike, jeden dva další cizinci. Jinak samí Češi. Hraje tam třeba Jan Vlasák, který si vystřihl postavu na takové úrovni herectví jako Antony Hopkins Hannibala Lectera.

Údiv vzbudilo i to, že se v Americe tak houfně chodí na film, v němž se hovoří devíti jazyky.

Nejsem si jistý, jestli jich je opravdu devět. Určitě tam zazní čeština, slovenština a holandština, je to ale jen pár replik, které se ani netitulkovaly. Prakticky celý film je v angličtině.

Čím si vysvětlujete, že je kolem Hostelu takový poprask?

Tak argument, že je to skvěle natočený film, nejspíš neobstojí, protože ho u nás ještě skoro nikdo neviděl. Ale kampaň vedená ve stylu My vás varovali, nechoďte na to! nebo Jdete do kina na vlastní nebezpečí, to prostě udělá svoje.

Prý je na spadnutí pokračování.

Poslední textovka, kterou jsem dostal od režiséra, to naznačovala. V každém případě tam prostor pro druhý díl je.