Transformace divadel po česku

Donedávna hýčkané Dejvické divadlo dnes čelí nepřízni své domovské městské části. Vytýká se mu, že málo šíří slávu obvodu a má depresivní dramaturgii. Přitom v kontextu českého divadla patří tato scéna trvale k nejúspěšnějším.

Dokladem je i to, že do něj přicházejí herci z velkých prestižních divadel - například Ivan Trojan. Česká divadla jsou zatím vesměs zřizovaná a financovaná městy. Praha před několika lety halasně spustila tzv. transformaci, na jejímž konci měla stát nezávislá divadla. Zatím ji absolvovalo několik scén, například Činoherní klub, Archa, Semafor av plánu jsou další. Také Dejvické divadlo, které ovšem zřizovala Městská část Prahy 6, má za sebou přerod z příspěvkové organizace na obecně prospěšnou společnost (o.p.s.).

Deprese z dramaturgie

Na bázi obecně prospěšné společnosti Dejvické divadlo funguje druhým rokem. Demokratické zvyklosti říkají, že zakladatel, v tomto případě Praha 6, by do chodu obecně prospěšné společnosti měl zasahovat co nejméně. Rozhodovací pravomoci i zodpovědnost má totiž přenést na politicky nezávislou správní radu. I díky specifické vágnosti českých právních norem se ale zastupitelé nadále chovají jako majitelé. Tak se statutárním orgánem o.p.s. Dejvické divadlo sice stala devítičlenná správní rada, valnou většinu v ní ale od počátku měli lidé navržení městskou částí.

České zákony umožňují, že tomu tak bude i nadále a že správní rada bude i do budoucna z většiny obsazována a celá schvalována zakladatelem. Logické je, že takový orgán prosazuje spíše zájmy zakladatele než přímo vlastní obecně prospěšné společnosti. A když dojde ke sporu, mají v tom - lidově řečeno - členové správní rady hokej. Špatně se mohou bránit i proti postojům, které se blíží ryzí cenzuře. Což není planá obava. Na letošním zářijovém zasedání zastupitelstva Městské části Prahy 6 například Jiří Vihan uvedl: "…a kromě Kouzelné flétny jsem opouštěl ta představení většinou, i když třeba nadšen, v depresivním stavu. To je dramaturgie, to se třeba bude muset změnit." Světe div se! Tento výrok, živě připomínající volání komunistických pohlavárů po optimistickém vyznění, vyšel z úst dnešního "demokrata".

Pozoruhodné je, kdy se negativní postoj zastupitelů městské části projevil. K založení obecně prospěšné společnosti došlo k 1. červenci roku 2004, a to na základě usnesení zastupitelstva Prahy 6, jehož přílohy deklarovaly výši příspěvků na první roky existence divadla i kritéria, která má divadlo plnit. V říjnu téhož roku si Dejvické divadlo pronajal nezávislý kandidát do senátu, Karel Schwarzenberg, který tu uspořádal volební mítink. Místostarosta a zároveň předseda správní rady Jan Holický okamžitě žádal ředitelku Evu Měřičkovou, aby obratem předložila dokumentaci k této akci. Přitom šlo o komerční pronájem, ke kterému jsou divadla stále vybízena a tento způsob bývá standardně hodnocen kladně jako tržní jednání.

Jakou slávu městské části budete šířit?

Akce s Karlem Schwarzenbergem radnici zjevně ležela v žaludku, i když oficiálně nebylo řečeno nic proti. Nicméně na jednání zastupitelstva v prosinci 2004 bylo Dejvické divadlo náhle podrobeno kritice. Pravidla, na jejichž základě byla obecně prospěšná společnost založena, nebyla brána v potaz. Jako by ani neexistovala.

Nejostřeji divadlo napadl místní zastupitel a současně pražský primátor Pavel Bém. Prohlásil, že scéna vůbec neslouží Praze 6, nezaslouží si od ní ani korunu a mělo by ji platit ministerstvo kultury nebo hlavní město Praha: "Kdybych já byl dnes v pozici starosty Městské části Prahy 6, tak po vás budu chtít, paní ředitelko, deset stránek vašeho slibu a závazku, smluvně podepsaného, co všechno vy jako ředitelka Dejvického divadla pro městskou část uděláte. Jakou slávu městské části budete šířit. To vůbec není o politice. Kdyby tady seděl Karel Schwarzenberg, musí položit stejnou otázku…"

I když se zastupitelé vesměs nevyjádřili, proč došlo k takovým zásadním obratům ve vztahu k divadlu, jeden z nich, Alexander Holub prohlásil, že to všichni tuší. Ze zasedání nakonec vyplynulo nemalé snížení rozpočtu. V horizontu do roku 2008 se dotace sníží až o 6 milionů 175 tisíc. Správní rada, která byla o této skutečnosti spravena s měsíčním zpožděním, sice také se zpožděním protestovala, ale bez výsledku. Dopis, který se ptal na důvody krácení dotace a poukazoval na ignorování kritérií, zůstal bez písemné odpovědi.

Praha 6 má peněz dost

Teprve tento týden došlo k besedě starosty městské části s členy správní rady a zaměstnanci divadla. Po dle Evy Měřičkové starosta snížení dotace vysvětlil následovně: "Řekl nám, že je to z důvodů změny přerozdělování daňových výnosů, ke kterým došlo v lednu. Tím pádem dostala městská část méně financí z velké radnice a musí někde ušetřit". Ve všech zápisech zjednání zastupitelstva však o tomto důvodu není ani řádka, tam figurují argumenty jiné, ze všeho nejvíc odpovídající přísloví, že kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. Členka zastupitelstva Jaroslava Hešíková ovšem tvrdí, že Praha 6 je dost bohatá, aby mohla financovat divadlo, které ještě nedávno považovala za výkladní skříň obvodu. "Snížení dotace je neodůvodněné, divadlo všechny podmínky činnosti splnilo, návštěvnost má výtečnou. Zastupitelstvo tak svévolně nenaplnilo své usnesení. Je to nekorektní jednání vedené osobními animozitami. Vše souvisí s prohranými volbami ODS do Senátu." Hešíková se také domnívá, že tyto zásahy popírají základní téma transformace, a tím je nezávislost divadel.

Dnes nemá Dejvické divadlo žádné jistoty. Finanční ani statutární, protože správní rada není od července schopna jednat. Po skončení mandátu pana Holického nemá předsedu a městská část nesouhlasí s návrhy divadla na obsazení devátého člena. Naopak usilovně prosazuje dalšího svého kandidáta…

Jaké poučení z toho plyne? Asi to, že divadla, transformovaná na obecně prospěšné společnosti, to budou mít těžké. Zvolení zástupci totiž inklinují ke svéráznému chápání toho pojmu. Nejspíš soudí, že má jít o společnosti prospěšné obecním zastupitelům, případně jejich stranám.

JANA MACHALICKÁ

obsah | kultura - kultúra