Český komiks

Česko nikdy nebylo zemí, kde by se komiksu příliš dařilo, komiks byl často nežádoucí. Byl považován za pokleslé umění nebo přímo kýč. S chudákem trpaslíkem byl komiks učebnicovou ukázkou kýče. Na druhou stranu komiks existoval stále a přežíval ve všech dobách a proměnách 20. století. Kritický tlak a cenzura pomohly vybavit český komiks specifickými vlastnostmi.

Český komiks určený dětem měl často i mírně výchovné a vzdělávací poslání. V nejlepších případech vznikala zajímavá díla, pozoruhodná tím, jak se autoři dokázali vyrovnávat s těmito pro komiks neobvyklými požadavky. Často se jim to dařilo díky dalšímu typickému českému fenoménu - českému humoru. Ten se vyvinul v kritickém odstupu k autoritám a vládnoucím režimům. Jeho kořeny sahají do doby nadvlády Rakouska-Uherska. A tehdy se také dají vystopovat počátky českého komiksu.

Jak to bylo za Rakouska

Komiksy nebo jejich předchůdci vznikají v době masového rozvoje tiskovin, především humoristických. Takovými byly například Humoristické listy nebo Švanda dudák. V Humoristických listech vycházely v 19. století obrázkové seriály s velmi rozvleklým textovým doprovodem. Často reagovaly na politickou situaci a byly samozřejmě národnostně uvědomělé.

Na přelomu 19. a 20. století se v duchu secese zjednodušoval styl kresby (Karel Stroff, Artuš Scheiner a další). V další generaci se objevili výborní kreslíři, znalí moderního umění. Snad nejzajímavějším byl Zdeněk Kratochvíl, ilustrátor Letáků.

Za první republiky (1918 - 1939)

Evropa se proměnila a vznikla Československá republika. Český humor se proslavoval zejména díky Haškovi, jemu rovnocenným druhem ve výtvarné oblasti byl Josef Lada. Kresebně vycházel z pevné linky a čisté barevné plochy, tedy ještě znaků secese, avšak originálně oživené především moderním duchem. V kombinaci s komickým staromilstvím to působilo vždy neodolatelně.

Také slavný Ferda Mravenec začínal jako figurka z kreslených seriálů. Ještě dříve však kreslil talentovaný karikaturista Ondřej Sekora malé komiksové seriály pro Lidové noviny a jiné tiskoviny.

Snad prvním moderním komiksem se staly Foglarovy Rychlé šípy, vycházející v Mladém hlasateli. Jsou dokonalou ukázkou dobrodružného komiksu pro chlapce. Skaut Foglar mládeži zároveň zábavnou formou vštěpoval zásady správné morálky i různá drobná ponaučení, jako třeba: " Nepijte na ovoce." Geniální kreslířský doprovod obstarával milovník umění, samouk a výborný karikaturista dr. Jan Fischer.

Pro nejmenší děti vycházel ještě za války časopis Punťa. Jeho nejlepším kreslířem byl René Klapač. Na trendy z první republiky samozřejmě navázali karikaturisté i v poválečném období, brzy však stanuli před novými úkoly.

Budovatelský komiks

Nejúspěšnějším českým kreslířem-karikaturistou v dlouhém období od padesátých do osmdesátých let byl Jiří Winter-Neprakta. Za úspěchem Neprakty se také skrývá nevyčerpatelný humor Miroslava Švandrlíka, autora Černých baronů. Díky Nepraktově vypravěčské i kreslířské potenci docházelo k častému přerůstání kreseb do seriálů.

Na konci padesátých let 20. století se objevují jakési "budovatelské" komiksy. Ale Neprakta, stejně jako třeba Jaroslav Malák, dokázali používat rafinovanou "dvojitou" satiru, kdy si dělali legraci i ze samotného budování socialismu. Byl to specificky český humor, který se rozvinul jako reakce na cenzuru a ideologický nátlak.

Šedesátá léta

60. léta jsou pro českou kulturu obdobím uvolnění, což se projevilo i na komiksu. Již v roce 1964 začal v rámci "apačské horečky" vycházet kreslený seriál Vinnetou. Vycházel ve vojenském časopisu Zápisník a nelibost nad tím vyjádřil i tehdejší prezident Antonín Novotný. Seriál, bravurně kreslený Gustavem Krumem, však vyšel celý a po něm přišly další.

V Ostravě začali vydávat Rychlé šípy, po dvě desetiletí "zakletý" maloburžoazní komiks.

Zapůsobil jako zjevení. Vznikla i nová pokračování, která kreslil Marko Čermák.

Dalším zjevením byl Kája Saudek, který se rozhodl ukázat pravou sílu "duté fráze bezduchého kýče", jak byl komiks tehdy v Československu nazýván. Počátek Saudkova tvůrčího období je spjat s filmem "Kdo chce zabít Jessii". Byla to pozoruhodná filmová parodie na západní komiksy.

Saudkovy komiksy v časopisech, zejména Mladém světě, byly skandální, ale i fascinující. Další jeho svobodný projev po roce 1969 už nebyl možný a narážel na cenzuru. S cenzurou a dokonce se soudem měl velké problémy také redaktor Mladého světa, karikaturista Miroslav Haďák-Liďák. Soud naštěstí neznal jeho Brežněva-Supermana.

Sedmdesátá a osmdesátá léta

V 70. a 80. letech komiks opět pouze přežíval, většinou jen v dětských časopisech. Někdy míval zase onen charakteristický výchovný ráz, jindy byl zaměřen na vzdělávání (pozoruhodné jsou Kalouskovy Obrazy z českých dějin a pověstí). Uplatňovaly se samozřejmě i sci-fi příběhy. Pro malé děti zde byl (a stále je) neuvěřitelně úspěšný Čtyřlístek. Stal se součástí jejich života. Jedním z důvodů úspěchu je kreslířova vstřícnost vůči malému čtenáři. Figurky nepocházejí od "umělce", ale jakoby vystoupily z dětského památníčku.

Byla to zvláštní doba. Nejprve depresivní, později s prvky absurdního humoru, který v období perestrojky u mladé generace ještě zesílil očekáváním budoucího vývoje. Ale teprve svoboda tisku v 90. letech umožnila mladým umělcům vyzkoušet možnosti komiksu. František Skála to stihl ještě v roce 1989. Jeho Velké putování Vlase a Brady se stalo téměř klasickým dílem.

Současnost

Vypadalo to na velké časy komiksu. Vznikaly nové časopisy, které ale rychle zanikaly. Ukázalo se, že komiksem se u nás nelze uživit. Později vznikly další časopisy i komiksová nakladatelství - komerční i hodně alternativní (například nakladatelství Dobrodružství).

Snad všechny noviny a časopisy otiskují komiks nebo alespoň komiksový proužek. Komiks se stal platným médiem. Bez jeho politického komentáře si již neumíme některé noviny a časopisy ani představit. Zajímavé experimenty s komiksem zkouší studenti uměleckých škol i jejich profesoři. Někteří mladí kreslíři vítězí i v mezinárodních soutěžích. Nenastává nakonec opravdu velký čas komiksu?

MZV ČR

obsah | kultura - kultúra