V Česku je málo vysokoškoláků

Co se týká vzdělávání, Česká republika má dobře nakročeno na to stát se moderní zemí. Všechno ale závisí na tom, jak rychle se odstraní "škody" napáchané v minulosti. A samozřejmě také na penězích. Zatím se ale zdá, že s oběma těmito nástroji se Česko zatím spíše seznamuje.

OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) včera zveřejnila další ročník svého velkého srovnávacího průzkumu o vzdělávání. Česká republika dopadla spíše podprůměrně. Týká se to třeba vysokoškoláků v populaci. Univerzitní diplom má totiž jen 12 procent Čechů. Ve vyspělých zemích, které sdružuje OECD, je to přitom v průměru třetina. Pořád nesrovnatelný je i podíl peněz, kterými stát vzdělání jednoho studenta dotuje.

Na studenta jde o půlku méně

Zatímco v zemích OECD putuje z rozpočtu na jednoho vysokoškoláka 13 343 dolarů, v Česku je to jen 6236. OECD částky přepočetla na paritu kupní síly.

Jenže průzkum, který včera OECD zveřejnila, vychází z údajů z let 2002 až 2003. Od té doby se vysoké školství v Česku pohnulo. Změnila se nabídka studijních programů. Pětileté magisterské se rozdělily na tříleté bakalářské s nástavbou. Na univerzity se v posledních dvou letech dostaly dvě třetiny přihlášených zájemců. Předtím školy mohly vzít jen polovinu. "Také výrazně vzrostly dotace na studenta, je to už jinak, než uvádí OECD," říká ministryně školství Petra Buzková (ČSSD). Kromě toho podle ní vzrostly i platy kantorů.

Jenže v ostatních oblastech vzdělávání tu takový skok patrný není. Týká se to například celkového objemu peněz, které do školství putují. V zemích OECD je to v průměru 6 procent HDP, v Česku 4,4 procenta. To se za poslední roky nijak výrazně nezměnilo. Příliš se nezlepšily ani příspěvky na žáky základních a středních škol. Místo toho se stále zvyšují počty dětí ve třídách, znovu se začínají objevovat třicetičlenné kolektivy.