Armáda se rozloučila s posledními záklaďáky

Poslední voják základní služby podal ve Strakonicích hlášení ministru obrany Karlu Kühnlovi. Dvacetiletý desátník Jaroslav Grund odejde ve středu s ostatními záklaďáky do civilu. "Ještě si zahraju karty a ráno už pojedu za přítelkyní," svěřil se. V armádě zůstanou jen profesionálové.

Ministr obrany Karel Kühnl se zúčastnil slavnostního zakončení branné povinnosti u 25. protiletadlové raketové brigády ve Strakonicích.

Zástupcům města předal na radnici certifikát za úplně posledního vojáka, který v českých zemích vykonal základní vojenskou službu. Všeobecná branná povinnost platila pro mladé muže z českých zemí od roku 1868.

Na odchod vojáků základní služby se chystají v pětatřiceti městech. Dva dny před Vánocemi opustí kasárna poslední dvě tisícovky vojáků základní služby. Obranu země převezmou od Vánoc profesionální jednotky.

Velitel společných sil generál Josef Sedlák ale varuje před přehnanými očekáváními. "Nemůžeme říct, že jsme od prvního ledna armáda profesionálů a jsme plně připraveni. To není pravda," řekl Sedlák.

Vojáky z povolání podle něj čeká o něco náročnější výcvik než brance. Nováčci nejprve projdou drilem, při kterém se naučí zacházet se zbraněmi a osvojí si povely. Standardní výcvik profesionálního vojáka má podle Sedláka trvat dva roky.

"Po dvou letech by měl být schopen plnit základní činnosti v jednotce bez větších problémů, aby s ním mohla například vyjet do zahraniční mise," poznamenal.

Armáda bude mít v lednu zhruba 22 tisíc profesionálních vojáků a dalších 20 tisíc občanských zaměstnanců. Hlavně při řešení nevojenských krizových situací mají pomáhat aktivní zálohy, jejichž počet by měl příští rok vzrůst na 2600.

Profesionalizaci vojska si jako cíl vytyčil ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Reformu armády schválila vláda v listopadu 2003, kdy byl ministrem Miroslav Kostelka. S branci se však na Pražském hradě slavnostně rozloučil až ministr Karel Kühnl.

Jako první ze zemí NATO zrušily povinnou vojenskou službu USA a Kanada. V Evropě je v roce 1962 následovala Velká Británie. Po skončení studené války zavedly profesionální armádu Francie, Nizozemsko a Španělsko. Plánuje ji například Itálie, Rumunsko a Slovensko. Naopak s povoláváním branců nadále počítá Německo, Norsko, Rakousko a Rusko.

iDNES

obsah | Česká republika