Rakušané jezdí pro levné rady do Česka

Každá rada drahá, ale některá přece jen levnější. Tímto heslem se začínají řídit někteří rakouští podnikatelé, kteří už jezdí do Česka nejen za nákupy, ale také pro radu. A to dokonce i v takových oborech jako jsou možnosti čerpání dotací EU, s nimiž má Rakousko mnohem větší zkušenosti než Česko.

Vedle zkušeností ale rozhoduje i cena nabízených služeb. A ta je v ČR mnohem výhodněji než v Rakousku. "Minimálně polovinu našich zákazníků tvoří Rakušané. Projevují zájem například o obecné poradenství v oblasti podpůrných programů EU, které jim snadno mohou poskytnout i rakouští konzultanti," říká ředitelka českobudějovické poradenské firmy KP Projekt Pavla Koubová.

V Rakousku podle ní vyjde hodina poradenských služeb v tomto oboru třeba na 100 eur, v Česku jsou ceny třikrát nižší. A protože mnoho obecných pravidel pro přidělování evropských dotací platí jak pro Českou republiku, tak pro Rakousko, přicházejí se někteří Rakušané raději poradit za méně peněz do Česka.

Naprostá většina poradenských firem v tomto oboru na jihu Čech se přitom paradoxně učila od svých rakouských či německých partnerů a přebírala jejich zkušenosti. Nyní ale "žáci" přetahují "učitelům" zákazníky. Ještě zřetelnější je tento jev u poradenských služeb, souvisejících s konkrétními projekty zahraničních investorů v Česku.

"Ještě nedávno si naprostá většina zahraničních investorů a institucí před vstupem do Česka najímala zahraniční poradenské společnosti. Nyní se ale naopak s důvěrou obracejí na levnější české firmy," říká Jiří Novotný, pověřený řízením Regionální rozvojové agentury jižní Čechy (RERA). Agenturu vlastní kraj společně s obcemi a profesními komorami.

Obavy z konkurence Čechů se nenaplnily

Vstup Česka do unie nepochybně pomohl mnoha českým poradenským společnostem, ale jinak se Rakušané údajně zatím nemusejí české konkurence obávat. Koncem minulého týdne v dolnorakouském St. Pöltenu zástupci zdejší hospodářské komory přiznali, že 150 dní po rozšíření EU se ani zdaleka nepotvrzují obavy z negativních dopadů tohoto kroku na rakouské hospodářství.

I když se částečně zjednodušily podmínky pro podnikání Čechů v Rakousku, nových možností využilo jen minimum malých podnikatelů. "Od letošního května do dubna se přihlásilo k podnikání v Dolních Rakousích 185 menších firem z Polska, Česka, Maďarska a Slovenska, z toho bylo 75 samostatných živnostníků," řekl vedoucí živnostenské sekce Dolnorakouské hospodářské komory Josef Breitl.

Vzhledem k tomu, že komora eviduje celkem 27 000 členů s živnostenským oprávněním, nemůže vstup tak malého počtu cizinců na zdejší trh domácí konkurenci nijak ohrozit. "S tím můžeme snadno žít," řekl doslova Breitl.

MAREK KERLES

obsah | Česká republika