Tři procenta pracujících v ČR jsou cizinci

Zatímco v roce 1994 pracovalo v ČR 91.000 lidí ze zahraničí, loni jich bylo 173.000. Před deseti lety představovali cizinci necelá dvě procenta pracovní síly, loni jejich podíl překročil tři procenta. Zaměstnáno bylo 108.000 lidí a 65.000 podnikalo.

Polovinu zahraničních pracovníků tvoří občané EU. Největším zdrojem pracovní síly je Slovensko a Polsko. Občané ekonomicky silnějších zemí unie výdělek v Česku příliš neláká, častěji v ČR působí jen Němci.

Další třetina zahraničních pracovníků pochází z evropských států mimo EU. Nejpočetnější jsou Ukrajinci. Šestnáct procent pracujících cizinců přišlo z Asie, nejčastěji z Vietnamu.

Na Mladoboleslavsku cizinci koncem loňského roku tvořili 11 procent všech pracovníků, v Praze to bylo 8,3 procenta. Nejnižší podíl na pracovní síle měli na Bruntálsku a Opavsku, pohyboval se kolem půl procenta. V posledním desetiletí rychleji přibývá cizinců s živnostenským oprávněním. Pracovní povolení se totiž váže pouze na určité místo, podnikání je pružnější. Málo lidí s živnostenským oprávněním je mezi Slováky, kteří se spíše nechávají zaměstnat. Podobné je to také u občanů jiných zemí EU. Podle výzkumu totiž mohou práci získat bez omezení.

Lidé ze starých členských zemí EU nemívali ale problém se získáním pracovního povolení ani před vstupem ČR do unie. Většinou totiž nastupovali na místa, která vyžadovala vysokou kvalifikaci.

Naopak cizinci z nečlenských států a mimoevropských zemí mají potíže získat i vysoce kvalifikovanou práci. Lidé z bývalých socialistických států a dalších zemí pak dostávají méně placené a neodbornější práce.

Nelegálně cizinci v ČR pracují tam, kde není nutná odbornost. Vykonávají pomocné práce, myjí nádobí, uklízejí nebo působí jako dělníci. Podle odhadů vycházejících z výsledků kontrol mohlo loni v ČR načerno pracovat asi 17.000 cizinců. Skutečný počet ale může být i několikrát vyšší.