Fotbalisté vybojovali postup na ME

Česko zalila fotbalová euforie! Národní tým po výhře 3:1 nad silným Nizozemskem postoupil na mistrovství Evropy.

Reprezentační trenér Karel Brückner šestkrát vyletěl nad hlavy svých hráčů, lidé na vyprodaném letenském stadionu stáli a měli dlaně rudé od tleskání. Hráči se v půlkruhu chytili kolem ramen a zazpívali národní hymnu.

Reprezentace včera porazila 3:1 Nizozemce a slavně postoupila na mistrovství Evropy, které se příští rok koná v Portugalsku.

Česko slaví jako jedno z prvních! Zatímco na mistrovství světa hrálo naposledy v roce 1990, evropský šampionát hraje potřetí v řadě. V Portugalsku se začíná 12. června, turnaj končí 4. července.

"Snažím se emoce hlídat. Takže - mám z toho dobrý pocit," zůstal nad věcí trenér Karel Brückner. Na hřišti však vypadal naměkko. Bylo až dojemné sledovat, jak se objal s asistentem Beránkem, který ho dvakrát poplácal po tváři. Pro třiašedesátiletého Brücknera je postup životním úspěchem.

Triumf pečetil Baroš

Běžela už 4. minuta nastavení, když hbitý útočník Baroš prosvištěl půlku hřiště, šikovnou kličkou si obhodil brankáře, pak si vychutnal ještě vracejícího se záložníka van Bommela a špičkou kopačky ho přehodil. Góóóól! 3:1! Rozhodnuto! Baroš běžel k rohovému praporku a v návalu štěstí ho odhodil. Bylo mu jedno, že za to dostal žlutou kartu. Důležité bylo něco jiného: právě stvrdil postup na šampionát, vstřelil třetí gól. Vzápětí rozhodčí ukončil zápas.

Obrovitý útočník Koller se roztančil jako na diskotéce, kapitán Nedvěd pobožně klekl, zadíval se do nebe a pak obličejem padl do trávy. "Děkuju lidem, byli skvělí. Cítím se... Je mi krásně. Něco nepopsatelného," zajíkal se Nedvěd.

Poslední zápas v kvalifikaci se hraje 11. října v Rakousku, ale o ničem nerozhodne. I když národní tým prohraje, vedení v tabulce udrží. Při bodové shodě s Nizozemci rozhoduje právě včerejší výhra ve vzájemném utkání.

Bylo to kdo s koho. Vítěz měl jistotu postupu, remíza by rozuzlení jen posunula. "Rozdali jsme si to a ukázalo se, kdo je lepší," říkal Jan Koller. "Byl to obrovský zážitek." Hrálo se v báječné atmosféře, oranžová vlna Nizozemců proudila od rána Prahou, pak zaplnila část stadionu. Češi však měli převahu. I na hřišti. Ve 13. minutě nizozemský záložník Davids s přezdívkou Pitbul srazil v pokutovém území Poborského, po druhé žluté kartě byl vyloučen a kopala se penalta. Koller ji proměnil.

Velká odveta. Před třemi lety právě kvůli penaltě prohráli Češi s Nizozemci úvodní zápas evropského turnaje, včera jim to vrátili a na čísle 17 ukončili jejich sérii neporazitelnosti. Sami se dostali na stejnou cifru, neprohráli bezmála dva roky. "Máme světový tým," říkal Nedvěd. "Doufám, že naše šňůra se nezastaví ani v Portugalsku," dodal Baroš.

Vítězství se rodilo těžce

Nekonalo se jednoduché vítězství, ačkoli famózně hrající Poborský ještě před přestávkou přidal druhý gól. Běžel sám na brankáře a lehkým obloučkem ho přehodil. Nádhera!

"Byl jsem věkově i služebně nejstarší, proto na mě byl obrovský tlak. Byl to můj životní cíl," řekl Karel Poborský. Postup na Euro slaví už potřetí, včera přiznal, že ten poslední je nejtěžší: "Všichni to ode mě chtěli." Ve dvaatřiceti právě v Portugalsku možná Poborský ukončí kariéru, v té době už bude jistě rekordmanem v počtu odehraných zápasů v reprezentaci: stojí na čísle 89, Nehodův rekord je pouze o jeden start vyšší.

Nizozemce čeká baráž

Česká euforie se včera zadrhla jen jednou: po tečované střele van der Vaarta. Nizozemci i v deseti soupeře zatlačili, cítili šanci. Kdyby vyrovnali, měli by v říjnu všechno ve svých rukou. Skončit zápas 2:2, Nizozemcům by pak k postupu stačilo doma porazit Moldavsko. Jenže od včerejška musí "oranžová vlna" myslet na listopadovou baráž.

"A my sháníme soupeře pro přípravu," usmíval se trenér Brückner. Postup pečetil mladý Baroš v době, kdy soupeř zoufale útočil. Na rohový kop poslal přes celé hřiště i brankáře van der Sara. Za pár vteřin vstřelil Baroš svůj 12. gól v 21. zápase v národním dresu a kustod John běžel do šatny pro dvě lahve šampaňského. Za zvuků sportovní hymny We Are The Champions je Koller s Ujfalušim rozstříkali mezi lidi a zbytkem si připili.

"Když jsme minule pokazili baráž o mistrovství světa, opravdu jsem přemýšlel, že skončím. Teď jsem rád, že jsem zůstal," jásal záložník Vladimír Šmicer.

Po zápase všichni křepčili jako pobláznění, naházeli dresy do hlediště, uličnicky se klouzali po břiše k divákům, klaněli se před každou tribunou a skandovali: "Kdo neskáče, není Čech." Nezapomněli ani zatleskat nizozemským fanouškům, Nedvěd jim ukázal vztyčený palec. "Všechny zlé můry z minulé kvalifikace jsou pryč. Jsme tam!" křičel Pavel Nedvěd nadšením. A trenér Brückner už může plánovat cestu do Portugalska, aby vybral hotel pro mistrovství Evropy. Z pověrčivosti to odkládal.


Poborský: Dívali se, zda nezklamu

Až Karel Poborský skončí s fotbalem, bude se na něj vzpomínat jako na muže rozhodujících obloučků. K tomu z Eura 1996, kterým přivedl tým do semifinále v zápase s Portugalskem, včera záložník připojil další: přehodil brankáře van der Sara a poslal Česko na evropský šampionát 2004.

Na stejném stadionu jste slavil postup na Euro i v pětadevadesátém, vzpomínáte?

Ano, ale v tomhle postupu je emocí víc. Tehdy jsem byl mladý kluk, dnes už mám něco za sebou. Každý mě sledoval, jestli nezklamu. Proto to pro mě bylo o dost těžší.

Ale ty loby, které od sebe dělí sedm let, vypadaly oba krásně. Váš komentář k tomu nynějšímu?

Dostal jsem výborný míč od Pavla Nedvěda, brankář proti mně vyběhl a nejsnazší cesta, jak dát gól, byla přehodit ho.

Myslíte, že tenhle oblouček bude stejně slavný jako ten předchozí?

To záleží na vás.

Na vás zase záleží, zda po mistrovství Evropy ukončíte kariéru, jak naznačujete. Nebude vám to líto, když teď mužstvo tak šlape?

To je daleko. Teď se soustředím na Euro.

Které se hraje v Portugalsku, kde jste měl angažmá v Benfice Lisabon. Je to pro vás důležité?

Moc ne. Je důležité, že jsme dokázali na mistrovství postoupit, kde se koná, nehraje roli.

A nezkusíte teď portugalsky říct: Dobrý večer, Portugalsko?

Ne, ne. Dobrou noc.

Nedvěd: Neděkujte mně, ale všem

Ještě před pár měsíci mu fanoušci nadávali do primadon. Teď ho vynášejí do nebe. Pavel Nedvěd dovedl jako kapitán český tým na Euro. A jako kapitán včera i mluvil.

Pavle, jak vám teď je?

Fantasticky. Pořád, až do dneška, jsem měl v hlavě Belgii a zpackanou baráž proti ní o postup na mistrovství světa. Cítil jsem, že to musím odčinit.

Teď vám každý děkuje.

Ne mně. Je třeba poděkovat všem hráčům a trenérovi. A všem lidem, kteří stáli při nás.

Na evropský šampionát jste postoupil už potřetí. Dá se to srovnat?

Tohle byl můj nejtěžší postup, jednoznačně. Cítil jsem za celé mužstvo velkou odpovědnost.

V čem si myslíte, že byla největší síla mužstva v cestě za postupem?

V soudržnosti. Tenhle tým každou kritickou chvíli dokázal otočit ve svůj prospěch. Ať už to někdy zavánělo neúspěchem, vždy vše dopadlo dobře.

Kde se ta soudržnost vzala?

Úplně na začátku, hned loni v únoru, kdy jsme se poprvé sešli po neúspěchu v baráži. Přišli noví kluci, byla nová atmosféra. Byl to jiný tým a bylo to dobré.

Proti Nizozemsku bylo určitě dobré, že jste dali z penalty brzy gól, že?

Pomohlo nám to. Ale od začátku na nás bylo vidět, jak strašně jsme chtěli jít za tím, co chceme. I když Nizozemci snížili, bojovali jsme až do konce.

JAN PALIČKA, (fis), MF DNES

obsah | Česká republika