Kdo ovládá sportovní svět? Dravec Petera

Nedvěd, Jágr, Šebrle či Železný jsou nejslavnější. Moc v českém sportu však drží jiní. MF DNES hledala 10 největších dravců mezi sportovními byznysmeny. Ten, jemuž jsme přiřkli první místo, je ze všech nejmladší, jeho impérium však každým rokem roste. Tomáš Petera má sen: "Chci dostat do Prahy olympiádu."

V kanceláři má ve vitríně tretry atletického šampiona Michaela Johnsona i mistrovskou šálu Baníku Ostrava. Na velkou tabuli rozepsal rozdělení funkcí při organizaci basketbalové Final Four.

Žádný jiný sportovní obchodník v Česku nemá takový záběr. Zajišťuje marketing Českého olympijského výboru, ze zákulisí ovládá fotbalový Baník, atletický mítink Zlatá tretra zdvihl z propadliště na světové výsluní. Pod křídla jeho firmy patří olympijský vítěz Šebrle. K tomu tenis, basketbal, další plány.

O vlastním majetku Petera hovořit nechce. Nejbohatším z branže rozhodně není, převýší jej například Aleš Hušák. Šéf Sazky nezpochybnil údaj, podle nějž vydělává milion korun měsíčně. "Nejúčinnějším nástrojem řízení je diktatura, občas zjemněná metodou cukru a biče," říká Hušák.

Díky němu vyrostla za 16 měsíců Sazka Arena. Uvnitř si nechal umístit pamětní desku a na slavnostní otevření odmítl pozvat tehdejšího premiéra Špidlu. "Nemám ho rád," řekl. Tahá za potřebné nitky ve správný čas, část zisků Sazky se do sportu vrací.

Hušákovi patří v pořadí MF DNES druhá příčka, třetí je Vratislav Kulhánek, jenž je protipólem mladého Petery. Oslavil již 61. narozeniny. "Jeho moc poroste, až se rozkouká," tvrdí odborníci od chvíle, co dobyl post prezidenta českého hokeje. Navíc vede dozorčí radu Škodovky, odkud plynou finance do mnoha sportů.

Zatímco Kulhánek vystudoval ekonomii a Hušák práva, Petera o sobě tvrdí: "Jsem manažer - samouk." Po sportovním gymnáziu absolvoval jen čtyři semestry na ekonomii, později působil jako tenisový trenér. Jejich cesty na vrchol jsou zcela odlišné. Prvními podnikatelskými aktivitami Hušáka byly Prázdninové školy tance pod hlavičkou SSM, Kulhánek působil na Okresním stavebním podniku v Českém Krumlově. Čtvrtým v žebříčku je "ministr fotbalových financí" Jaroslav Vacek, za komunistického režimu první sportovní byznysmen v zemi. Jeho Pragosport tehdy kontroloval veškeré odchody československých sportovců do ciziny. Za totality bylo takové nahromadění moci možné, dnes je v oblasti čiré utopie.

O to víc dravců se snaží prosadit. V desítce pořadí MF DNES jsou i motoristický boss Charouz, šéf sázkové kanceláře Randa, kandidát na fotbalového předsedu Košťál, razantní hokejový funkcionář Kusý a dva fotbaloví agenti Paska a Zíka.

Chybí naopak Milan Jirásek, potřetí zvolený předseda ČOV. Lékař a schopný diplomat však není dravcem, ani nemůže přímo ovlivňovat tok peněz.

A co Ludvík Karl, jakýsi český Abramovič? Schopný šéf společnosti Preciosa vlastní fotbalový Liberec, ale zůstává skryt na severočeském regionálním hřišti. Zatím neusiluje o průnik výš. Jeho čas může teprve přijít.

TOMÁŠ MACEK, JAN PALIČKA, MF DNES

obsah | Česká republika