Odškodní se oběti okupace z roku 1968?

Opoziční ODS chce odškodnit statisícovými a milionovými částkami oběti okupace Československa z roku 1968 a jejich příbuzné. Odškodněni by měli být pozůstalí po obětech, lidé znásilnění nebo ti, kteří byli zranění. Zatím není jasné, zda sněmovna jejich návrh zákona podpoří. Zástupci poslaneckých klubů včetně KSČM ho sice výslovně neodmítli, nicméně jejich první reakce byly zatím opatrné.

ODS chce odškodnit všechny oběti okupace z řad občanů České republiky z doby od srpna 1968 do června 1991, kdy ze země odešli poslední sovětští vojáci. Finančně odškodněni by měli být přímí příbuzní občanů ČR, které okupanti zabili, a dále občané, kteří byli zraněni nebo znásilněni. Příbuzní zabitých by podle ODS měli dostat jeden milion korun, zranění a znásilnění lidé s trvalými následky půl milionu korun a ostatní zranění občané 100.000 korun.

Sama ODS přiznává, že počet obětí okupace není dodnes přesně znám. Z oficiálních pramenů je podle ní zřejmé, že jen od začátku okupace 21. srpna 1968 do 9. září téhož roku zabili okupanti 72, těžce zranili 266 osob a lehce zranili 436 lidí.

Zažádat by bylo možné do roku 2006

Nárok by mohli lidé uplatnit písemně do konce roku 2006 u České správy sociálního zabezpečení, která má také o poskytnutí jednorázové částky rozhodnout a pak jí vyplácet. K žádosti je třeba přiložit lékařskou zprávu dokládající zranění či trvalé následky, nebo úmrtní list. Tyto dokumenty lze podle návrhu zákona nahradit svědeckou výpovědí dvou svědků.

Zástupci poslaneckých klubů myšlenku odškodnit oběti více než dvacetileté okupace země neodmítají, chtějí si ale nejdříve zákonnou úpravu prostudovat. Komunisté chtějí, aby zákon přesně definoval podmínky odškodnění a specifikoval škody, které způsobily armády Varšavské smlouvy. "Bylo by třeba diplomatickou cestou ověřit, zda-li je možné, aby se na nápravě škod podíleli i ti, kteří je konkrétně způsobili," řekl předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.

Návrh poslanců ODS navazuje na jiné podobné předlohy, které parlament přijal po roce 1989. Například před třemi roky schválil parlament zákon, který umožnil finanční odškodnění příslušníků československých zahraničních armád a spojeneckých vojsk v letech 1939 až 1945 a vdovy a vdovce po nich. Zákon mimo jiné umožnil, aby každý, kdo bojoval v zahraničních armádách proti nacismu déle než jeden rok, dostal 120.000 korun. Za každý další měsíc nad jeden odsloužený rok mu připadlo 1000 korun.

Více než rok starý je zase zákon, který umožnil odškodnit občany, kteří byli ve 40. a 50. letech minulého století odvlečeni do sovětských internačních táborů. Za každý měsíc internace dostali 12.000 korun. Pokud již nežijí, připadlo odškodnění pozůstalým.