Ostře sledované muzeum mapující odsun Němců

Ještě předtím než podnikate Vojtěch Halámek otevřel své soukromé Muzeum bezpráví povýšeného nad zákon, přišli první neplánovaní návštěvníci: policisté. Prohlédli si výstavu mapující poválečné divoké vyhnání i pozdější odsun Němců z jižní Moravy. A majiteli muzea omluvně vysvětlili, že jenom plní svou povinnost a nechtějí nic zanedbat. Zakladatel muzea reagoval po svém. Do návštěvní knihy zapsal: "9. května v 19.40 provedl kontrolu připravené výstavy nadpraporčík Jaša z Policie České republiky Brno-venkov, obvodní oddělení Ivančice. Za tuto mimořádnou pozornost děkuji starostovi Ivančic Ing. Romanu Sládkovi."

Starosta nové muzeum moc rád nemá

Starosta městečka u Brna novou atrakcí pro turisty není totiž nijak nadšen. Že by právě on do muzea poslal policejní hlídku, však popírá. Připustil jen, že měl obavy, zda na silnici před muzeem nevznikne větší nával občanů. "Jela se tam proto podívat naše městská policie," připouští. Rozsáhlá školní budova, která kdysi patřila střednímu učilišti svazu výrobních družstev, je dnes opuštěná. K okolním pozemkům, které získal v restituci, si ji Halámek musel přikoupit. Výstava zaplňuje celkem pět bývalých tříd ve dvou podlažích školy. Už před budovou leží v trávě několik náhrobních kamenů z Jesenicka s německými nápisy. "Krásná práce," ukazuje na ně majitel školy a muzea v jednom.

Šicí stroj zabraný dekretem prezidenta republiky

Proč se česky mluvící Brňan rozhodl založit toto muzeum? "Když jsem byl u tetičky v Německu, dostal jsem tam do ruky stránku z tamního časopisu Der Spiegel, která popisovala brněnský pochod smrti." Část Halámkových příbuzných totiž hovořila německy. A prarodiče jeho manželky skončili v odsunu (byť nebyli zařazeni přímo do brněnského pochodu smrti, museli opustit své domovy). Věci z domu v Kyjovicích na Znojemsku, který příbuzným patřil, tvoří část sbírkových předmětů.

Vedle kopií dokumentů návštěvník může vidět staré rodinné fotografie či přehoz na šicí stroj, který používala Angela Zwieb, provdaná Pevny. A s následujícím komentářem: "... šicí stroj zabrán podle dekretu prezidenta republiky..."

Navzdory počáteční nedůvěře se s otevřenými projevy nesouhlasu Halámek nesetkal. "Pouze jeden člověk tu výstavu napadal. Ptal se, jestli jsem na straně Němců. A já: Jaká je to strana? A pak se zeptal, co si myslím o Benešových dekretech. Řekl jsem, že je to svinstvo," uvedl Halámek. Je pyšný na to, že se mu výstavu podařilo dát dohromady z vlastních zdrojů, pouze sdružení vyhnaných brněnských Němců - Bruna - poskytlo některé materiály. "A jeden z odsunutých Němců mi věnoval padesát eur," říká Halámek. Sám do výstavy investoval asi dvě stě tisíc korun.

Historikové jsou v rozpacích

Historikové se však na Halámkovu iniciativu dívají trochu s rozpaky: "Dovedu si představit například expozici o tom, že Češi, Němci a Židé vytvářeli nějaké tradice, ale ne mapovat jen něco čistě negativního," říká brněnský historik Libor Vykoupil.