Církev nechce Mahlera v kostele

Podle vatikánské instrukce "Koncerty v kostelích" z roku 1987 mají být kostely otevřené jen pro liturgickou nebo náboženskou hudbu. Světská hudba podle tohoto nařízení do chrámů nepatří.

Už od roku 2000 se v jihlavském chrámu svatého Ignáce hraje každé září hudba slavného skladatele Gustava Mahlera. Něco takového v budoucnosti zřejmě možné nebude, i když Mahler v Jihlavě vyrůstal.

Brněnské biskupství totiž nepovažuje Mahlerovy symfonie za duchovní hudbu a "světského" skladatele proto vykázalo z církevní půdy.

To se ale vůbec nelíbí jihlavskému magistrátu, který kvůli tomu dokonce uvažuje o zastavení každoročních příspěvků na opravu svatého Ignáce.

Jak celý spor dopadne není zatím jasné. Rozhodne zřejmě až plánovaná schůzka jihlavského starosty Vladimíra Hníka s představiteli brněnského biskupství.

Církev nám nevychází vstříc, není to fér, tvrdí radní Jihlavy

"Nepříjde mi to fér. Pro město není sice opravdu žádný problém přispívat na opravu církevních památek, očekáváme ale za to jistou vstřícnost," tvrdí Jaroslav Huňáček, radní a šéf magistrátní komise, která přiděluje peníze na rekonstrukci jihlavských památek.

Město podle Huňáčka za posledních dvanáct let investovalo do oprav církevních památek v Jihlavě desítky milionů korun. "Očekávali jsme, že nám církev vyjde vstříc a pomůže nám s pořádáním každoročních Mahlerovských slavností," dodává Huňáček.

Své rozhodnutí opírá biskupství o vatikánskou instrukci "Koncerty v kostelích" z roku 1987. Podle ní mají být "kostely otevřené jen pro liturgickou nebo náboženskou hudbu a pro každý jiný druh hudby naopak zavřené".

Každá kulturní akce, která probíhá na církevní půdě, proto musí být dopředu povolena farářem nebo biskupem. Jihlavský svatý Ignác spadá do rozhodovací pravomoci brněnského biskupství.

"V minulých letech šlo z naší strany o velkou benevolenci. V kostelích lze totiž uvádět jen taková díla, která byla komponovaná pro boží slávu," vysvětluje Martina Jandlová mluvčí brněnského biskupství.

Je Landa duchovnější než Mahler?

Na řadě míst České republiky je ovšem praxe podstatně jiná a koncerty světské hudby v kostelích a chrámech často probíhají.

Za asi nejklasičtější příklad lze považovat dva roky starý koncert Daniela Landy v kostele svatého Petra a Pavla na Vyšehradě.

Landa tehdy zpíval skladby písničkáře Karla Kryla. Oblečený byl do bílé řízy a vystupoval jako hlava jím zřízeného "řádu" Ordo Lumen Templi.

"Ano, to je pravda. Záleží totiž na názoru a rozhodnutí toho kterého biskupa nebo ordináře, která hudba je duchovní a která ne. Řídit se přitom musí především citem. Seznamy duchovní hudby totiž samozřejmě neexistují," řekl mluvčí biskupské konference Martin Horálek.

VÁCLAV DRCHAL, LIDOVÉ NOVINY

obsah | Česká republika