Z Iráku se vrátili poslední vojenští lékaři

Definitivní tečku za působením české polní nemocnice v jihoirácké Basře učinil dnes po půlnoci návrat posledních 46 vojenských lékařů, zdravotníků a dalších účastníků mise do Prahy. Zbývající příslušníky kontingentu, které na ruzyňské letiště dopravil armádní speciál, uvítal ministr obrany Miroslav Kostelka.

V neděli odpoledne již do Iráku dorazila zbývající část z asi 80 českých vojenských policistů, kteří budou působit 25 kilometrů západně od Basry na základně Šaíba.

"Jsme rádi, že jsme všichni doma, obzvlášť teď před vánočními svátky. Na jedné straně je nám to ale líto, protože jsme počítali s tou variantou, že bychom mohli v Iráku působit delší dobu," řekl novinářům po návratu z Basry velitel kontingentu Přemysl Škácha. Situace v Iráku je podle něj v podstatě stejná jako v době, kdy nemocnice začala fungovat. "Těch lidí, kteří tam potřebují péči a dožadují se naší péče neubývá," dodal Škácha.

Jeho názor sdílí také lékař Jiří Gai, který do Basry přicestoval počátkem září. "Po sehrání tohoto kolektivu a určitém nastolení patřičného pracovního režimu najednou končíte. Mělo by to pokračovat ještě dál," řekl.

Armáda neměla náhradníky

Ministr obrany Kostelka naopak soudí, že nemocnice splnila svůj úkol a od nedokončené práce v Iráku Češi neodcházejí. "Zdravotnictví v Iráku bylo rozvrácené. Od té doby se mnoho věcí změnilo. My jsme tam například dali jednotku intenzivní péče, je tam šest nemocnic, fakultní nemocnice, vysoká škola," uvedl Kostelka.

O ukončení české mise v Basře ve druhé polovině listopadu rozhodla česká vláda, neboť se nenašel dostatek lidí, kteří by nahradili původní personál. Stažení nemocnice však ostře kritizovala velvyslankyně v Kuvajtu Jana Hybášková, kterou vzápětí poté prezident Václav Klaus na návrh vlády odvolal z funkce. "Bylo to rozhodnuto nadřízenými orgány. Zřejmě patrné jsou důvody, proč byla nemocnice stažena, a já to nebudu nějakým způsobem komentovat," uvedl Škácha.

Z letiště do karantény

Příslušníky kontingentu čeká nyní lékařská prohlídka v armádním zařízení ve východočeském Těchoníně. "Jestliže půjde vše bez komplikací, potrvá jejich povinná karanténa den a půl až tři dny. Na Vánoce by měli být všichni doma," řekl Miroslav Šindelář z tiskové služby ministerstva obrany.

Práci lékařům ztěžovala nejvíce jazyková bariéra, soudí Gai. "Občas jsme museli použít ruce, nohy a pár základních arabských výrazů, abychom se s pacienty domluvili," uvedl lékař. Nezapomene prý nikdy na jeden z prvních zákroků vzápětí po příletu do Iráku, kdy ošetřoval pacienta s šestinásobným průstřelem břicha. "Přivezli ho koaliční vojáci. Po bezprostředním zabezpečení jsme přistoupili k akutnímu několikanásobnému výkonu. Zraněný potřeboval náhrady krevní i tekutinové. Nakonec nám sice přišel poděkovat o holi, ale jinak byl zdráv, schopen komunikovat. Byli jsme všichni rádi," vylíčil Gai.

Zatímco drtivou většinu personálu nemocnice přepravil domů ve čtyřech etapách armádní speciál Tu-154, materiál převeze nákladní loď, která pravděpodobně koncem tohoto týdne vypluje z přístavu Umm Kasr do chorvatské Rijeky. Doprovodí ji šest zbývajících příslušníků bývalého kontingentu. Po přeložení v Rijece bude náklad dopraven po železnici do České republiky. Část zařízení v Iráku zůstane a budou ho využívat vojenští policisté. Celkem odsun nemocnice znamenal přepravu 271 lidí, nyní zbývá přemístit 1017 tun materiálu a 103 kusy vojenské techniky.

Deset tisíc pacientů za půl roku

Polní nemocnice působila v Basře od letošního dubna. Na místě poskytovala humanitární pomoc a zajišťovala lékařskou péči jak pro Iráčany, tak pro vojáky spojenců. Vojenští lékaři a zdravotníci 7. polní nemocnice provedli v Iráku celkem 241 operací, ošetřili přes 9150 Iráčanů a 1300 vojáků.

Vojenští policisté, kteří nemocnici v Iráku vystřídali, budou dohlížet na činnost tamní policie, pomáhat při jejím výcviku a policejně zabezpečovat mnohonárodní divizi Jihovýchod.