Slavný Baťa zůstává neustále kolaborantem, jiní ne

Desítkám lidí, kteří byli mimořádnými poválečnými soudy odsouzeny nespravedlivě za kolaboraci k mnohaletým trestům vězení a na jejichž rodinách ulpíval stín hanby, byly totiž hned po pádu komunismu (do roku 1994) umožněny nové soudní procesy a u mnoha z nich byly původní verdikty zrušeny.

"Počty těch podnětů byly v řádu desítek, asi jich nebylo víc než stovka," říká Jiří Dlouhý z vrchního státního zastupitelství, který se touto problematikou v té době zabýval.

Otázku spravedlnosti poválečných mimořádných soudů otevřel nyní podnikatel Tomáš Baťa, který požaduje nový proces se svým strýcem Janem Antonínem. Tvrdí, že má důkazy, které svědčí o tom, že proces z roku 1947 byl zmanipulovaný.

Přitom v roce 1994 Nejvyšší soud už podobný podnět k revizi procesu nad J. A. Baťou odmítl.

Od tohoto roku už byly i všechny další žádosti o nápravu rozsudků poválečných mimořádných soudů prakticky odmítány. Zrušení původního odsouzení za kolaboraci tak po roce 1990 například stihl dosáhnout známý pražský uzenář Maceška nebo majitel továrny na šicí stroje Lada z jižních Čech.

Poválečné mimořádné soudy, které měly zvláštní režim a jejichž verdikty byly bez odvolání, totiž posloužily často k vyřizování osobních účtů a velmi často jich zneužili komunisté, aby "zatočili" s kapitalisty. Alespoň s těmi, kteří po znárodňovací vlně v tuzemsku ještě zbyli.

Štěstí jako Maceška už neměl J.A. Baťa, ačkoli o regulérnosti procesu s ním odborníci pochybují. Jenže v jeho případě Nejvyšší soud dospěl k názoru, že rozhodování poválečných mimořádných soudů přezkoumávat nelze. "Postup poválečných mimořádných soudů byl z důvodů daných situací a dobou jejich vzniku mimořádný, jedná se o období právně uzavřené," vysvětluje dnešní ombudsman a tehdejší soudce Nejvyššího soudu Otakar Motejl.

Z textu rozhodnutí o případu J.A. Bati vyplývá, že soud se prakticky nezabýval podstatou věci, totiž sporným postupem národního soudu. Stejně tak byla odmítnuta stížnost proti regulérnosti procesu s protektorátními politiky Rudolfem Beranem a generálem Janem Syrovým, kteří ve stejné době jako Baťa dostali dvacetileté tresty vězení.