Eda slibuje zlatá vejce

Eda vypadá jako obyčejný kohout. Přesto je zcela výjimečný. Všichni Edovi potomci jsou levobočci, i když mu žádná z jeho slepičích družek "nezanáší". Za komplikované rodinné poměry vděčí kohout týmu českých vědců ze společnosti BIOPHARM z Jílového u Prahy vedených Pavlem Trefilem. Ti ve spolupráci s Jiřím Hejnarem z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, americkým biologem Murrayem Bakstem a francouzským kolegou Jeanem Pierrem Brillardem jako první úspěšně transplantovali u domácího kura buňky, z nichž se v kohoutích varlatech tvoří spermie.

Eda je typický zástupce bíle zbarveného plemene leghorn. Spermie má však "vypůjčené" od černého kohouta z plemene minorek. "Propůjčování" spermií zvládl jako první v roce 1994 u myší Ralph Brinster z University of Pennsylvania. Americký biolog nejprve myšákům "vyvraždil" chemikáliemi jejich vlastní pohlavní buňky. Myšáci po této "kúře" nedokázali vyprodukovat jedinou spermii a byli doživotně neplodní. Pak jim Brinster píchl do varlat buňky, ze kterých se tvořily spermie v těle jiného samce.

Buňky se ve varlatech příjemce uchytily a neplodný samec mohl opět plodit potomky. Nebyla to však jeho vlastní mláďata. Jejich biologickým otcem byl myšák, který posloužil "jenom" jako dárce buněk. Vědce vzrušovala představa, že vloží před transplantací do buněk cizí gen. Spermie, které by z těchto buněk v těle samce vznikly, by vnášely gen do dědičné informace všech potomků a ti by jej nesli v každé buňce těla.

Takto vzniklá geneticky modifikovaná zvířata by podle instrukce genu produkovala lidské bílkoviny využitelné pro léčbu některých závažných chorob. Zvláště lákavé jsou vyhlídky u domácích slepic, protože ty mohou do každého sneseného vejce uložit až jeden gram lidské bílkoviny. Při roční snášce 250 vajec a ceně proteinu v desítkách tisíc euro za gram by každá slepice představovala zlatý důl. Jenže transplantace spermiotvorných buněk do varlat kohoutů se ukázala jako zapeklitý problém. Tým Pavla Trefila pracoval tvrdě několik let, než všechny překážky zdolal. Prvním z dlouhé řady kohoutů s "vypůjčenými" spermiemi se stal Eda.

Kohout se nejprve podrobil opakovanému ozařování, jaké podstupují pacienti s rakovinou. Gama paprsky mu zcela zničily jeho vlastní pohlavní buňky. Eda by zůstal do konce života neplodný, kdyby mu vědci do takto "vyprázdněných" varlat pod narkózou nevstříkli porci buněk odebraných černému kohoutovi. Transplantace se zdařila. Už po pěti týdnech začal Eda produkovat první spermie.

Na námluvy se však nevydal. Spermie "dobrovolně daroval" vědcům z BIOPHARMu, kteří jimi inseminovali slípky. Z jejich vajec se pak v Jílovém u Prahy klubala kuřata, jež nedědila barvu peří po Edovi, ale po černém "anonymním dárci" pohlavních buněk. Úspěch mezinárodního týmu vedeného Pavlem Trefilem je příslibem, že by se už brzy mohla v Jílovém klubat kuřata, která budou snášet "zlatá vejce" s drahocennou lidskou léčebnou bílkovinou. Patentovaná metoda může najít uplatnění i při záchraně ohrožených ptačích druhů, jejichž spermie by produkovali "nevlastní pěstouni".