Sněmovna schválila eurozatykač

Pokud bude na občana České republiky vydán evropský zatykač, bude moci být vydán do jiného státu Evropské unie. Předpokládají to předlohy, které dnes schválila Poslanecká sněmovna.

Předlohy počítají s tím, že občané Česka by mohli být na základě eurozatykače vydáni jen do země, která by své občany na základě evropského zatykače rovněž vydala České republice. Občané Česka by navíc byli v cizí zemi jen souzeni, ale trest by si mohli odpykat v Česku.

Eurozatykač má být jedním z nástrojů pro boj s terorismem. V zemích EU ale nepanuje kolem jeho zavedení jednota. Evropská komise naposledy v pondělí upozornila, že Česko patří k šesti zemím unie, které nezvládnou zavedení eurozatykače do konce června, jak se zavázaly. Podle komise tak tyto země neplní usnesení Evropské rady a vyřazují se z evropského systému boje proti terorismu.

Sněmovna dnes sice předlohy zavádějící eurozatykač schválila, ale to vůbec neznamená, že skutečně budou platit. Musí je totiž projednat ještě Senát a podepsat prezident Klaus, což potrvá několik týdnů. Navíc parlamentní opozice dnes dala najevo, že je připravena předlohy napadnout u Ústavního soudu. Dlouhodobě totiž nesouhlasí s vydáváním občanů Česka do ciziny na základě eurozatykače, protože to podle nich neumožňuje současná ústava.

Opozice je proti

Zastáncem myšlenky evropského zatykače a vydávání českých občanů k trestnímu stíhání do ciziny je od začátku především koalice. Opozice předlohám vytýkala, že jsou v rozporu s ústavou. Nevládní poslanci tvrdí, že Ústava České republiky neumožňuje vydávat české občany a že bez její změny oslabuje hrozba vydávání lidí jejich právní jistoty.

Koalice chtěla tento problém odstranit novelou ústavní Listiny základních práv a svobod. Bývalý ministr spravedlnosti Karel Čermák varoval, že nepřistoupí-li Česko na eurozatykač, stane se zaslíbenou zemí pro cizí zločince. Kdyby se pak podle něj v Česku ukryl třeba nějaký terorista a do Prahy na něj přišel evropský zatykač, "my ho hodíme do koše".

Takové argumenty ale důrazně odmítli opoziční občanští demokraté a komunisté. "Nemohu přijmout z úst právní autority této vlády obrovskou relativizaci jednoho ze základních ústavních práv, a to je právo občana býti chráněn svým státem a mimo jiné právo občana nebýt nucen opustit území své vlasti," oponoval Pospíšil z ODS.

Spor o Ústavu

Někteří právníci tvrdili, že nezmění-li se kvůli evropskému zatykači ústavní listina, ale jen obyčejné zákony, vypuknou právní spory, které skončí až u Ústavního soudu. "Buď sněmovna nakonec přijme ústavní většinou změnu... ústavního zákona a tím předejde dalšímu sporu o ústavnost dalších dvou předpisů. Nebo ústavní změnu odmítne a pak samozřejmě spor o ústavnosti dalších předpisů bude přetrvávat. Takový spor ovšem nebude moci vyřešit nikdo jiný než Ústavní soud," přiznal i Čermák.

Jádrem parlamentního sporu byla právě vládní novela Listiny základních práv a svobod. Měla totiž otevřít cestu pro zavedení evropského zatykače tím, že by umožnila vydávat české občany k trestnímu stíhání do ciziny. Na novelu listiny měly navazovat novely trestního a dalších zákonů, jež by uplatňování eurozatykače i v Česku prakticky umožnily. Situace je nyní taková, že novelu listiny sněmovna zamítla, novely obyčejných zákonů jsou zatím ve hře. Stínový ministr spravedlnosti ODS Jiří Pospíšil řekl, že Ústavní soud by musel rozhodnout, zda by vydávání českých občanů do ciziny umožnily jen obyčejné zákony bez novely Listiny základních práv a svobod. "Je to precedentní právní případ," uvedl. Nechtěl odhadovat, jaký výklad nakonec převáží: "Bude na Ústavním soudu, aby tuto kauzu řešil."

Sociálnědemokratický místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Zdeněk Koudelka řekl, že problémem pro ČR není zamítnutá novela listiny, ale doprovodné zákony. Pokud budou přijaty, otevře se podle něj vnitrostátní diskuse.

NOVINKY

obsah | Česká republika