Historická dohoda ČR s Vatikánem

Stát a katolická církev spolu včera uzavřely historickou dohodu o tom, jakých práv a povinností katolická církev požívá v České republice. Smlouva však nijak neřeší značně problematickou oblast církevních restitucí a budoucího financování církví. Smlouvu s Vatikánem Česká republika uzavřela jako poslední z postkomunistických zemí.

Stejná práva všem církvím

Dokument, jehož náplň se vyjednávala po dva roky, v podstatě potvrzuje současný právní vztah církve a státu zakotvený v českém právním řádu. Pro církev je však důležitý proto, že její práva garantuje ještě mezinárodní smlouva.

"Zakládá určité standardy pro katolickou církev na území České republiky, a tím pádem je také přiznává všem ostatním církvím a náboženským společnostem, které jsou tu registrovány. Není tedy v konfliktu se zájmy ostatních církví," uvedl ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Dokument musí ještě ratifikovat parlament a podepsat prezident. Už dnes se však objevují výhrady vůči jejímu znění. Například podle odborníka na ústavní právo Václava Pavlíčka narušuje suverenitu státu a dává římskokatolické církvi příliš privilegované postavení. Zástupci státu i Vatikánu včera vyvraceli jakékoli pochybnosti o smlouvě.

"Není revolučním řešením, nepřináší žádné nové věci," podotkl vatikánský papežský nuncius Josef Erwin Ender. Tento zástupce Svatého stolce v Praze má zkušenost z podpisu podobných smluv s Litvou a Lotyšskem. "Jednání nebyla jednoduchá, ale dosáhlo se kompromisu přijatelného pro obě strany," podotkl Ender. Smlouva garantuje církvím autonomní působení v pro ni tradičních oblastech: zdravotnictví, armádě, charitativní oblasti či vězeňství. Zcela nevyřešena však zůstává otázka restitucí a s tím i spojený systém financování církví, což původně katolická církev požadovala do smlouvy zahrnout. Text nakonec hovoří jen o rychlém a přijatelném dořešení otázek majetku, který byl církvi vyvlastněn za komunistické éry. Jde o nemovitosti církevní povahy i hospodářské budovy. Jejich hodnotu katolická církev odhaduje v řádech desítek miliard korun. Svoboda však ujistil, že koaliční dohoda zahrnuje závazek najít uspokojivé řešení například prostřednictvím fondu.

"Koaliční dohoda je na čtyři roky, proto to vidím v horizontu roku 2006," odpověděl Svoboda na otázku, jak dlouho bude hledání kompromisu trvat. Ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD), pod něhož církevní problematika spadá, včera nevyloučil už jednou zvažované daňové asignace. Vzniknout může i rada nebo vládní výbor pro otázky státu a církví, který by se zabýval otázkami dalšího financování církví. V jeho čele by podle Dostála mohl stanout vicepremiér Petr Mareš (US-DEU).

Církevní sňatek stačí

Dokument garantuje i rovnoprávné postavení civilního a církevního sňatku. Právě tento bod označil Ender jako jeden z problematických. Vláda původně chtěla civilní sňatek nad církevní povýšit v novém občanském zákoníku. Dohoda s Vatikánem, která je nadřazena domácímu právnímu řádu, toto rovnocenné postavení nyní zaručuje.


Smlouva církvím zaručuje:

* působení v tradičních oblastech:

- zdravotnictví
- školství - vězeňství
- armádě
- oblasti charitativní činnosti

* rovnoprávnost civilního a církevního sňatku před státem

* možnost zřizovat církevní právnické osoby a církevní zařízení

* počítá s tím, že případná změna současného způsobu financování církví nepřivede církve do ekonomických problémů

Smlouva neřeší:

* restituce církevního majetku

* nový systém financování církví, pouze dává příslib urychleného řešení

JOHANNA GROHOVÁ, MF DNES

obsah | Česká republika