Česko ustoupí ze závazku NATO
Vypadalo to naprosto skvěle. Jako splátku za ruský dluh dostaneme tři velkokapacitní transportní letouny An-70 z Ruska. Evropským spojencům se nedostávají přepravní kapacity, takže Česko bude schopné nabídnout něco unikátního, a navíc na tom vydělávat.
Tak vypadala vize českých politiků v roce 2002. Ti na pražském summitu NATO na podzim 2002 nabídli alianci tuto kapacitu. Spojenci tento závazek s radostí přijali a ČR se stala členem skupiny pro strategickou leteckou přepravu NATO, která vznikla na summitu a kterou vede Německo.
Na summitu NATO v Istanbulu, který začíná příští týden, se má hodnotit plnění slibů ze summitu z Prahy. "Zřejmě ustoupíme ze závazku na strategickou leteckou přepravu směrem k nějaké vrtulníkové jednotce," řekl LN náměstek ministra zahraničí Jan Winkler. "Bylo to založeno na tom, že budeme mít transportní letouny, které ale nebudou. Změnila se situace."
I s vrtulníky to může skončit špatně
Letouny totiž byly slíbeny bez toho, aby existovaly záruky, že budou skutečně dodány. Postupně navíc nadšení pro velké transportní stroje na ministerstvu obrany ochládalo a nakonec Rusové oznámili, že nemohou dodat to, co bylo objednáno. Takže nápad vzít místo An-70 či nabízených iljušinů transportní a bojové vrtulníky vypadá logicky."Ustoupení od závazku není překvapivé. Zvrzala se smlouva s Ruskem, takže nedostaneme An-70. Místo toho mají být vrtulníky, ale i to může skončit krachem," tvrdí stínový ministr obrany Petr Nečas z ODS. Důvodem je podle něj to, že je ve smlouvě mnoho nejasností, například to, že si Rusové chtějí účtovat za bojové Mi-35 (exportní verze Mi-24) příliš velké částky.
Pravdou je, že v NATO je přepravních vrtulníků také nedostatek. Nicméně podle všeho se opakuje situace z podzimu 2002. Opět naše republika nabízí spojencům něco, co ještě nemá.
obsah | Česká republika