Rok po útoku na USA: jak se hlídá klid v Česku?

Rok po teroristických útocích na New York a Washington není Česká republika bezpečnější. Naopak. Hrozí jí větší rizika než kdykoliv předtím.

Aktivní účast v protiteroristických operacích, a dokonce i vyslání polní nemocnice na Střední východ, kde čeští zdravotníci léčí válkou poznamenané Afghánce, jsou v očích teroristů dost dobré důvody k odvetě. Nemluvě už o listopadovém summitu NATO v Praze. A stoprocentně zabránit případnému útoku fanatiků bezpečnostní složky nedokážou. Ani to nejde. Něco se však za poslední rok přece jen změnilo. Policisté, vojáci a pracovníci tajných služeb více a lépe spolupracují. Vyměňují si informace a nepřehazují si - jako ještě před nedávnem - řešení bezpečnostních problémů.

Po jedenáctém září se jakékoliv ohrožení země týká všech: ať už je to policista, voják, nebo expert kontrarozvědky. "Hranice mezi vnitrem, obranou a resortem zahraničí byly vygumovány," říká náměstek ministra obrany Štefan Füle. Stát také přehodnotil názor na protiteroristické, analytické a zpravodajské útvary. Právě na nich nejvíce záleží, zda se o plánovaném útoku dozvědí protiteroristické jednotky včas. Pokud ano, útočníky bez větších problémů zlikvidují. Když analytici zklamou, budeme jen počítat škody a mrtvé.

Většina bezpečnostních kroků, které byly ještě před rokem považovány za netradiční, je dnes běžná. Hrozba útoků urychlila reformu armády a mění i policii. "O rizicích se dříve mluvilo jen v analýzách, kterým nikdo nevěřil. Přímá hrozba chyběla. Jedenácté září změnilo obranu země," říká náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Nepůjde už o masivní nasazení tisíců vojáků. Bojovat naopak budou specializované skupiny za podpory ostatních jednotek. A například tanky ustoupí protichemickým jednotkám.

O změnách mluví i šéf policejního Útvaru rychlého nasazení Libor Lochman. "Když jsme o terorismu mluvili před třemi lety, lidé se na nás dívali shovívavě. Boj s terorismem nebyl prioritou," posteskl si. Rok po teroristických útocích na americká města policisté nyní hlídají letiště, vodárny, chemičky, elektrárny, různá velvyslanectví a další citlivé objekty. Lochmanovi lidé jsou cvičeni i na zásah proti teroristům, kteří by chtěli vyhodit do vzduchu přehradu. Naposledy takový zásah trénovali v červnu. V následujících dnech uvidíme policisty více v ulicích. Nebude to tím, že by jich bylo nasazeno více, ale tím, že i jim se mění priority jejich služby. Důkladněji střeží důležité objekty a střídají obchůzkové trasy. "Většinou půjde o stejná opatření jako po celý uplynulý rok," řekla mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová.

Vnitro připouští, že nebýt útoků na USA, nebyly by bezpečnostní složky zdaleka tak připraveny. Potvrzuje to i čerstvý Národní akční plán boje proti terorismu. "Bez událostí 11. září 2001 by podobný dokument vznikal pomaleji, byl by jinak strukturován, jinak by se jmenoval a byl by patrně neveřejný," píše se v plánu.


Co by se stalo, kdyby teroristé napadli velké cíle v Česku

Útok na jadernou elektrárnu

Záleží na tom, zda by útok porušil konstrukci reaktoru a jeho budovy (budova vydrží i pád menšího letadla). Pokud by konstrukce narušena nebyla, nehrozilo by, že okolí elektrárny bude zamořeno radioaktivitou. V opačném případě by nenastal klasický atomový výbuch, následky by záležely hodně na počasí (například jakým směrem by vítr odnášel radioaktivní mrak - zda by radioaktivní částice spadly na velká města). Počty obětí takového útoku by bylo možné spočítat až po mnoha letech, protože následky ozáření se mohou projevit až po delší době. Obětí by mohly být stovky až statisíce.

Atentát na rádio Svobodná Evropa

Při útoku na budovu rádia Svobodná Evropa by mohlo zahynout až několik set lidí. Jejich počet by ani tolik nezáležel na počtu lidí v budově rádia, ale na počtu lidí pohybujících se v okolí stavby. Kolem budovy vede jedna z nejvytíženějších pražských komunikací (severojižní magistrála, po které denně projede několik desítek tisíc automobilů). V její blízkosti je také Hlavní nádraží, trasa metra a Václavské náměstí. Kromě obětí na životech by měl takový útok vážné následky pro pražskou dopravu.

Útok na mezinárodní letiště Ruzyně

Počet obětí teroristického útoku na pražské letiště by záležel na místě, které by teroristé zasáhli. Letištěm denně projde více než deset tisíc lidí (za rok až šest milionů) a další tisíce návštěvníků. Pokud by teroristé zaútočili na některé z letadel, zahynuly by nejspíš stovky lidí (kapacita letadel přistávajících v Ruzyni se pohybuje mezi 40 až 300). Více obětí by mohl mít úrok na odbavovací halu. V té jsou totiž v některých denních hodinách až tisíce lidí najednou. Protože je Ruzyňské letiště značně rozsáhlé, a možných míst útoku je proto mnoho, je jeho areál jedním z nejlépe střežených míst v republice.

Protržení vltavské kaskády

Pokud by se teroristům podařilo protrhnout vltavské kaskády (zadržuje více než miliardu kubíků vody), voda by velmi rychle zaplavila celé údolí Vltavy a později Labe. Na rozdíl od nedávných povodní by lidé neměli téměř žádný čas na útěk. V Praze by byla záplavová vlna přibližně za půl hodiny od protržení přehrad. Hladina by se zvedla nejméně o dvacet metrů. Voda by sahala až na vrchní část Václavského náměstí. Povodňová vlna by velmi rychle odezněla. Vody by bylo asi třikrát méně než při nedávných povodních (při těch korytem vltavy proteklo asi tři miliardy kubíků vody). Narozdíl od povodní by ale voda všechno, co by jí přišlo do cesty, zcela smetla. V širokém okoilí současných říčních koryt by nezůstalo vůbec nic.

HANUŠ HANSLÍK, JAN GAZDÍK, MF DNES

obsah | Česká republika