Cizinců v Česku přibývá

Cizinců v České republice opět přibylo. Lidé z ostatních států hledají v Česku hlavně zlepšení ekonomické situace. Jejich počet narůstá zhruba od poloviny 90. let a za deset let se zvýšil asi 2,5krát.

Podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), jež byly dnes zveřejněny, žilo na konci loňského roku v Česku přes 250.000 cizinců. V porovnání s dalšími evropskými zeměmi jde prý o velmi nízký průměr.

Podle údajů Cizinecké a pohraniční policie žilo k 31. prosinci 2004 v Česku legálně 254.294 cizinců. Téměř jednu třetinu (30,8 procenta) z nich tvořili Ukrajinci, na druhém Slováci (18,6 procenta), na třetím Vietnamci (13,4 procenta). Po nich následují občané Polska (6,4 procenta) a Ruska (5,8 procenta).

Dalších 25 procent cizinců pocházelo z jiných zemí. Trvalý pobyt v ČR mělo ke konci loňského roku téměř 100.000 cizinců, tedy asi 40 procent z nich. U ostatních šlo o různé typy dlouhodobých pobytů. "Cizinci přicházejí do České republiky zejména z toho důvodu, že ekonomická situace u nich doma je horší, nebo tam nemají možnost uplatnit své vzdělání," řekla ČTK vedoucí oddělení specifických statistik obyvatelstva ČSÚ Bohdana Holá.

Přicházejí tedy zejména kvůli ekonomické aktivitě a jsou buď zaměstnaní ve firmách, podnikají, nebo působí jako společníci právnických osob. Například Vietnamci dlouhodobě pobývající v ČR téměř výhradně podnikají, občané Polska a Slovenska byli zase převážně zaměstnaní.

Lidé z Ruska a Ukrajiny více než ostatní ekonomicky aktivní cizinci měli víza za účelem účasti v právnické osobě. Holá upozornila, že cizinci žijící v ČR déle než jeden rok tvořili ve sledovaném období 1,8 procenta české populace.

"To je velmi nízký průměr ve srovnání s evropskými zeměmi. Například v Lucembursku je podíl cizinců téměř 37 procent, ve Švýcarsku je 20,3 procenta, v Německu a Rakousku okolo deseti procent," řekla. Zástupci statistického úřadu upozornili, že všechny údaje obsažené v analýze za uplynulé čtyři roky vycházejí pouze z legálně dokumentované migrace.

Pokud jde o nelegální migraci, zachycuje jen případy porušování pobytového režimu. Její skutečný rozsah není prý podle čeho odhadnout a ČSÚ ani Cizinecká a pohraniční policie takové odhady neprovádí.

"O nelegálních zaměstnancích nevíme nic a není z čeho tato čísla odhadovat. Akademická sféra sice nějaké odhady dělá, ale my nemáme na čem stavět. Údaje by nebyly věrohodné," řekla Holá.

Zástupce cizinecké policie připustil, že se cizinci v ČR neoprávněně zdržují, avšak jejich počty ani podle něj zjistit nelze. "Nikdy to nebude stav, že by tady nebyli cizinci neoprávněně, tedy v rozporu se zákonem o pobytu cizinců," řekl ČTK Petr Havlena z Cizinecké a pohraniční policie.

Neoficiální odhady, podle nichž je například Ukrajinců v ČR několikanásobně více, než o tom hovoří statistiky, nelze podle něj ničím doložit. Nejvíce se cizinci usazují v Praze. Ke konci loňského roku jich v metropoli žilo více než 100.000. Lidé přicházející do Česka ze sousedních zemí se zdržují převážně v pohraničí. Vietnamci si oblíbili Karlovarský a Ústecký kraj, zatímco Ukrajinci jsou zejména v centrální části České republiky. Věková struktura cizinců je podle statistik výrazně ovlivněna tím, že hlavním důvodem jejich pobytu je ekonomická aktivita. Velká většina jich je ve věku 25 až 39 let. Počet dětí a lidí v postproduktivním věku je naprosto zanedbatelný, tvrdí odborníci.

LIDOVKY

obsah | Česká republika