Češi rostou a mění se jim lebka

Každých deset let organizují antropologové výzkum, při kterém učitelé a dětští lékaři změří a zváží desítky tisíc českých dětí. První takové velké měření se konalo už v roce 1895. Zajímavých údajů k porovnávání je tedy více než dost.

Dvanáctileté děti jsou dnes o plných osmnáct centimetrů vyšší než jejich vrstevníci z konce devatenáctého století. Vyplývá to z dlouhodobých výsledků rozsáhlých antropologických výzkumů. Ten první proběhl v českých zemích v roce 1895. Tehdy vědci změřili 100 000 dětí. Od roku 1951 se podobné měření koná každých deset let. Při pos-ledním výzkumu v roce 2001 získali antropologové data o 60 000 dětí. Mimo jiné se při něm ukázalo, že průměrná výška Čechů se stále ještě zvyšuje. Za posledních deset let osmnáctiletí chlapci povyrostli o celý centimetr, dívky o 0,7 cm. "Překvapilo mě, že hlavně kluci ještě o tolik vyrostli. Ti dvanáctiletí jsou o dva cm vyšší než před dvěma lety," říká Jana Vignerová ze Státního zdravotního ústavu, která se na výzkumu podílela. "Mysleli jsme, že se růst průměrné výšky zastaví již teď. Určitě ale naše populace brzy narazí na biologické hranice. Těžko ale odhadnout, kdy to bude," dodává.

Děti dříve dospívají

Děti také podstatně dříve dospívají. Průměrný věk první menstruace se u dívek ustálil na třinácti letech. V roce 1895 to bylo o dva a půl roku později. K tomuto poklesu ale došlo hlavně během první poloviny dvacátého století. Stejně tak dříve nastupuje u chlapců mutace hlasu. V současné době to je ve 14,5 letech. Na rozdíl od děvčat se tento věk snižuje stále. Tělesný růst zároveň dříve končí. Údaje o osmnáctiletých tedy můžeme brát jako data o dospělé populaci.

"Dívky přestávají růst už v šestnácti letech, chlapci v osmnácti," vysvětluje ing. Vignerová. Dospělí mladí muži dnes průměrně měří 180,1 cm, mladé ženy 167,2 cm. V roce 1895 byli muži o dvanáct a ženy o šest centimetrů menší. Pořád ještě platí jednoduché pravidlo, že vzdělanější rodiče mají větší děti. Nejvyšší děti jsou v Praze, kde je také největší koncentrace lidí s vysokoškolským vzděláním.

"I zde jsme očekávali, že už tento rozdíl mezi městem a venkovem pomalu zanikne. Pořád je ale patrný," upozorňuje ing. Vignerová. Zjistit, jestli české děti rostou více nebo méně než jejich vrstevníci jinde v Evropě, není snadné.

"Podobné studie tam buď neprobíhají, anebo se používají jiné metodiky. Získaná data lze pak jen těžko porovnávat. Obecně ale platí, že čím více na jih, tím jsou lidé menší. Italové tedy bývají nižší než třeba Skandinávci," říká Jana Vignerová. Takovéto sledování populace není samoúčelné. Jedním z výstupů tohoto výzkumu jsou tzv. růstové grafy. Na nich může lékař nebo i sám rodič zkontrolovat, zda se dítě zdárně vyvíjí.

"Rodiče by si měli sami dělat do těchto grafů znaménka a pokud vidí, že dítě nějak uhýbá z normy, pediatra upozornit. Když je dítě nemocné, často se to projeví právě na zpomalení růstu," upozorňuje Jana Vignerová. Antropologové děti nejen měří, ale i váží. "Od posledního měření se zvětšila skupina obézních dětí, zejména chlapců. Pořád ale jsou na tom naše děti, pokud jde o obezitu, lépe než děti v okolních státech," říká inženýrka Vignerová.

Jedináčky více ohrožuje obezita

I zde je patrný vztah mezi vzdělaností rodičů a výskytem dětské obezity. Dětem vzdělanějších rodičů hrozí obezita méně.

"Ze statistik také vyplývá, že ve větší míře jsou ohroženi jedináčci," dodává Vignerová. Stále častěji se ale také objevují děti, hlavně dívky, které mají opačný problém. Váží mnohem méně, než by vzhledem ke svému věku a výšce měly. I nápadně hubená postava by měla okolí varovat. "Problematický vztah k jídlu má u nás deset procent mladých žen, z toho u poloviny můžeme hovořit o anorexii nebo bulimii," říká František David Krch z psychiatrické kliniky pražské všeobecné nemocnice.

"Toto onemocnění postihuje i velmi mladé dívky. Dělali jsme studii v osmých a devátých třídách základních škol. Třináct procent těchto čtrnáctiletých dívek má problémy s příjmem potravy a čtyři procenta z nich uvedla, že používají ke kontrole hmotnosti zvracení," dodává Krch. Kromě tělesné výšky a váhy antropology zajímají i jiné údaje. Například rozměry hlavy.

"Pro naši populaci byla typická kulatá hlava. Ukazuje se ale, že především od osmdesátých let dvacátého století se české hlavy neustále zužují a prodlužují. Tento trend je patrný i v jiných zemích, například v Polsku nebo v Německu. U nás jde ale o poměrně rychlý proces. Zatím nevíme, proč tomu tak je," říká docent Pavel Bláha z Přírodovědecké fakulty UK. "Někde se v novinách objevila informace, že se zvětšují hlavičky novorozenců, a proto že snad brzy bude většina žen rodit císařským řezem. To není pravda. Údajně se zvětšuje průměrná porodní hmotnost dětí, ale tyto údaje nemáme dosud zpracované," upozorňuje Jana Vignerová.

LUCIE ONDŘICHOVÁ, LIDOVÉ NOVINY

obsah | Česká republika